Prezident si přeje, aby se velvyslankyní na Slovensku stala Klausová

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman chce, aby se velvyslankyní na Slovensku stala bývalá první dáma Livia Klausová. ČTK to sdělila Zemanova mluvčí Hana Burianová. Na Zemanův záměr upozornila Česká...

televize. Bývalý prezident Václav Klaus je přesvědčen, že by jeho manželka na Slovensku měla respekt, sdělil ČTK Klausův mluvčí Petr Macinka. Ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) se prezidentův nápad nelíbí, měl už schváleného jiného kandidáta. Podle premiéra Petra Nečase je neprofesionální jakákoli jména zveřejňovat před jejich schválením.
    "Prezident republiky Miloš Zeman by si přál Livii Klausovou na pozici velvyslankyně na Slovensku. Více nebudeme v tuto chvíli komentovat," uvedla Burianová. "Prezident Václav Klaus se domnívá, že by jeho manželka roli velvyslankyně s přehledem zvládla. Je si jist, že by se jí na Slovensku dostalo i velkého respektu a úcty," sdělil ČTK Macinka.
    Podle serveru iDnes.cz ale Schwarzenberg se záměrem nesouhlasí. "Je to velmi neobvyklá myšlenka. Bylo by to demotivující pro celý diplomatický sbor. Na tom místě by měl být profesionální diplomat," řekl Schwarzenberg serveru. Na Slovensku je momentálně velvyslancem Jakub Karfík.
    Česká televize dnes uvedla, že česká vláda již Karfíkova nástupce vybrala. Měl se jím stát generální sekretář ministerstva zahraničí Jaromír Plíšek. Jeho jmenování ale Zeman podle ČT na poslední chvíli zastavil. "Byl dokonce už prezidentem Klausem schválený. Pak byl najednou tento proces telefonem prezidenta zastaven," řekl ČT Schwarzenberg.
    Podle mluvčího ministerstva zahraničí Karla Šrola by bylo "diplomatickou nezdvořilostí", kdyby úřad komentoval jakékoli návrhy diplomatů před jejich oficiálním přijetím druhou zemí. "Mohlo by to být chápáno jako vyvolávání nemístného tlaku na tu zemi," zdůvodnil. Proces jmenování velvyslanců je dlouhodobou záležitostí. Ministerstvo zahraničí navrhne jméno kandidáta, které posléze musí schválit vláda. Kandidáta poté jmenuje prezident a následně se žádá hostitelská země o souhlas s dosazením daného velvyslance.
    "Politický profesionál ví, že jakákoli jednání o velvyslancích jsou vedena v klasifikovaném, tedy utajeném režimu. Politický profesionál nahlas, do chvíle, než je velvyslanec schválen, o tom zásadně důsledně nemluví, nekomentuje a neuvádí žádná jména. Pokud se někdo chová jinak, je v této oblasti politický amatér," řekl k informacím o možném angažování Klausové v diplomacii Nečas.
    Místopředseda TOP 09 pro zahraniční vztahy Marek Ženíšek se pozastavil nad tím, že se Klausová v kampani před prezidentskou volbou vymezovala vůči kandidatuře šéfa diplomacie Schwarzenberga. "Nedovedu si představit, že by paní Klausová byla schopna respektovat jako svého nadřízeného člověka, kterého ještě před několika týdny aktivně špinila v médiích," napsal ČTK v SMS zprávě Ženíšek. "Zároveň si dovedu pouze těžko představit, že by se velvyslancem stal člověk, který proti svému okolí bojuje pomocí xenofobie a předsudků. To považuji za opravdovou překážku pro výkon funkce ambasadora," dodal.
    Klausová před druhým kolem prezidentské přímé volby uvedla, že si přeje, aby první dáma, která přijde po ní, nemluvila pouze německy. Vymezila se tak proti Schwarzenbergově manželce, která je Rakušanka.
    Schwarzenberg dlouhodobě prosazuje názor, že se velvyslanci mají stávat kariérní diplomaté. Potýká se ale se záměry Hradu. Zeman si například přeje, aby velvyslanecký post v Moskvě obsadil bývalý kosmonaut a europoslanec za komunisty Vladimír Remek. Klaus zase chtěl na ambasádu ve Vatikánu dosadit šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta, který doposud v diplomacii nepůsobil. Podle Schwarzenberga Klaus Forejtovým jmenování navíc podmiňoval podpis zákonů, které do té doby odmítal podepsat. "Daňové změny, rozpočet, restituce, které nakonec nevetoval, a tak dále," řekl nedávno týdeníku Respekt.
    Klausová se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě. Vystudovala zahraniční obchod na VŠE. Roli první dámy plnila od března 2003. Již předtím ale veřejně vystoupila například v roce 1997 v období takzvaného sarajevského atentátu, během nějž část politiků ODS vyzvala jejího muže Václava Klause po skandálech s financováním strany k odstoupení. Tehdy Klausová na Václavském náměstí na manželovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna. V nedávné kampani před druhým kolem přímé volby prezidenta podpořila Zemana, stejně jako Remek, jemuž nabízeli kandidaturu na prezidenta komunisté.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika