Okamura žádá odklad hlasování a zrušení právní úpravy přímé volby

Politika

zdroj: archiv Metropolu

BRNO | Vybrané body ústavní stížnosti, kterou dnes podal senátor Tomio Okamura. Žádá odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta. Domáhá se také toho, aby jej vnitro zapsalo...

jako kandidáta.

    Co Okamura konkrétně požaduje:

    - přednostní projednání stížnosti
    - zrušení rozhodnutí, jímž předseda Senátu Milan Štěch stanovil termín prvního kola přímé volby na 11. a 12. ledna
    - zrušení části ústavy, která stanovuje podmínku 50.000 podpůrných podpisů pro přímou volbu prezidenta
    - zrušení dvou paragrafů prováděcího zákona, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace; paragrafy popisují například způsob kontroly podpisů v peticích
    - zrušení dvoudenní lhůty pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva vnitra; lhůta je součástí prováděcího zákona
    - zrušení vyhlášky ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky
    - zrušení rozhodnutí ministerstva vnitra, které Okamuru nezaregistrovalo pro přímou volbu, a zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který nevyhověl jeho opravnému prostředku

    Práva, která byla podle stížnosti porušena:

    - rovnost lidí
    - zákaz diskriminace
    - právo podílet se na veřejných věcech a právo na přístup k veřejným funkcím
    - svobodná soutěž politických sil
    - nepřípustnost změn podstatných náležitostí demokratického právního řádu
    - petiční právo
    - právo na spravedlivý proces
    - právo na svobodu projevu

    Vybrané citace:

    K Okamurově kandidatuře:
    "Stěžovatel deklaruje svou poctivou vůli zúčastnit se volby hlavy státu, ale za zákonně a ústavně předvídatelných podmínek. Doufá, že k jejich nastolení přispěje i tato jeho ústavní stížnost."

    K právní úpravě přímé volby:
    "Zákonnou úpravu, kterou předložili zákonodárci občanům pod názvem 'přímá volba prezidenta', považuje stěžovatel za obejití vůle občanů a politickou kamufláž, které se zákonodárci na občanech dopustili. Ačkoliv občané požadovali po politicích uzákonění přímé volby prezidenta coby výrazu přímé demokracie, pokusili se zákonodárci občanům oktrojovat takový zákon, na jehož základě bylo možno předvídat kandidaturu pouze buď přímo stranických kandidátů nebo osob s dlouhodobým politickým a/nebo finančním zázemím."

    K požadavku 50.000 podpisů:
    "V případě přímé volby prezidenta, která v evropském a středoevropském prostoru naprosto není věcí neznámou, však požadavek 50.000 podpisů na podporu jednotlivého kandidáta dalece přesahuje zvyklosti okolních zemí. Tato disproporce dosahuje takových rozměrů, že při tomto znění ústavního zákona je dokonce možno uvažovat o skrytém způsobu, jak v rozporu s proklamovaným zněním zákona ve skutečnosti přímé volbě prezidenta zabránit."
    "Rozdílné podmínky, za kterých kandidují nezávislí 'občanští' kandidáti a kandidáti politických stran, které jsou ještě uměle prohloubeny požadavkem nesmyslně vysokého počtu požadovaných podporovatelů, nabývají takových rozměrů, že v žádném případě nemůžeme hovořit o rovnosti těchto kandidátů."

    Ke způsobu kontroly petičních archů ministerstvem vnitra:
    "Dlužno podotknout, že otázka 'náhodných vzorků' je seriózní věda, řídící se svými vlastními pravidly, o kterých ovšem ministerstvo vnitra evidentně nemá naprosto žádné znalosti, ba pravděpodobně ani nemá povědomost o těchto samotných pravidlech. To, co z postupu ministerstva vnitra vyplývá při hodnocení jejich způsobu výběru 'náhodných vzorků', je pouze dokladem vrcholného diletantismu, popírajícího matematické zákony, které jsou předmětem výuky na všech matematicky zaměřených vysokých školách."