Profil: Těžký život "pana čistého" Petra Nečase v čele ODS

Politika

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | O víkendu bude stávající předseda ODS a premiér republiky Petr Nečas obhajovat svou pozici na volebním kongresu občanských demokratů. Jeho pozice je vratká, i když nemá protikandidáta, stranou zmítají půtky a nejednotnost, vrásky mu přidělává i šestice rebelů ve vlastních řadách.

Současný předseda ODS Petr Nečas je prozatím jediným kandidátem na tento post na nadcházejícím volebním kongresu občanských demokratů. Ten se koná o víkendu 3. a 4. listopadu v Brně. Oblastní organizace Praha-východ sice navrhla na předsedu ministra spravedlnosti Pavla Blažka a kutnohorská ODS chce v čele strany Jiřího Pospíšila, ale ani jeden se nechtějí proti Petru Nečasovi postavit a budou usilovat o místopředsednická místa. Část krajů nominovala Nečase, část nikoho. Současný předseda nebude mít jednoduchou situaci, protože čelí šestici rebelujících poslanců a celkové skepsi ve straně, která pramení z debaklu v krajských a senátních volbách. Rebelové sice naznačovali, že by mohl kandidovat někdo z jejich středu, nejspíš poslanec Tomáš Úlehla, ale nemají jasně deklarovanou podporu z regionů.

Petr Nečas je členem ODS od roku 1991, o rok později se stal předsedou oblastní rady ve Vsetíně. Ve stejném roce získal také svůj první poslanecký mandát. Začal pracovat v zahraničním výboru, kde se zaměřil především na problematiku NATO a obrany. Od roku 1993 byl vedoucím stálé delegace Meziparlamentní unie, vedl rovněž delegaci do Shromáždění Západoevropské unie. V září 1995 byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany a v této funkci působil až do července 1996.

Nečasova kariéra se tedy vyvíjela velmi dobře, v roce 1997 však přišlo zaškobrtnutí. Odmítl nabídku stát se ministrem vnitra v Klausově vládě. Oficiálním důvodem byla rodina, spekulovalo se ale i o tom, že se zalekl vysoké funkce a odpovědnosti. On sám již tehdy řekl, že počítá s následky, které může odmítnutí postu ministra vnitra mít pro jeho kariéru.

Místopředsedou strany byl Nečas poprvé zvolen již v roce 1999, jeho mandát potvrdili delegáti i v letech 2002, 2004, 2006 a 2008. Po úspěšných volbách v roce 2006 opustil problematiku obrany a zahraniční politiky a stal se ministrem práce a sociálních věcí. Mirek Topolánek ho navíc prosadil jako vicepremiéra.

V řádných volbách, které v roce 2010 následovaly po období úřednické vlády Jana Fischera, se sněmovna zabarvila domodra a 28. června prezident Václav Klaus oficiálně jmenoval Petra Nečase premiérem. Jen pár dnů předtím se konečně vyhoupl rovněž do čela ODS.

Pro Petra Nečase hrají kromě jeho dlouhé účasti ve vedení strany další dvě věci. Jako jeden z mála předních politiků nebyl za celou svou kariéru spojen s žádnou kauzou. Nestýká se s lobbisty, je věrný manželce a nemá finanční problémy. Ovšem od chvíle, kdy se stal ministerským předsedou, je mu vytýkáno, že je slabým politikem. To vyvrcholilo letos na podzim, kdy se uvnitř ODS vzbouřila šestice poslanců a odmítla hlasovat pro daňový balíček, protože nesouhlasí se zvýšením DPH. Tím se narušila i koaliční dohoda a Nečas čelí problémům uvnitř strany i vlády. Nepomohly mu ani prohrané krajské a senátní volby, v nichž ODS utrpěla debakl. Obhájila pouze čtyři ze třinácti senátorských křesel a zvítězila v jediném kraji, Plzeňském, který vede Jiří Pospíšil, bývalý ministr spravedlnosti, kterého Nečas odvolal. Politologové se domnívají, že kdyby neobhájil předsednictví ve straně a navíc padla vláda, může to znamenat definitivní konec Nečasovy politické kariéry.

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti, je ženatý a má čtyři děti.

Tématické zařazení:

» Politika