Japonské víno košu má tisíciletou historii

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

Kai | Před tisíci lety putovala vinná réva od břehů Kaspického moře díky obchodníkům až do Japonska, kde byla vysazena na úpatí hory Fudži. O staletí později se z ní vyrábí bílé, typicky japonské víno. Tato réva se...

vydala hedvábnou stezkou, než se z Číny dostala na japonské souostroví. Podle historiků se možná dovezla pro své léčebné účinky. Po staletích adaptace na vulkanickou půdu dnes slouží k výrobě specificky japonských vín, neboť tento druh neroste nikde jinde než na japonské půdě.
    "Hrozny košu jsou dobře přizpůsobeny klimatu. Jejich slupka je například silnější než je tomu u jiných druhů, aby odolávala zdejším hojným dešťům," vysvětluje enolog z vinařství Tomi-no-oka Naoki Watanabe, jehož citovala agentura AFP. Tyto vinice leží v obci Kai v srdci prefektury Jamanaši, asi sto kilometrů západně od Tokia pod horou Fudži, kde se rozkládá 95 procent z celkových 480 hektarů vinic košu.
    Tento hornatý kraj je sice vystaven hojným srážkám, zejména v červnu, v období dešťů, ale zase se může pochlubit solidní dobou slunečního svitu: v průměru 2250 hodin ročně. V oblasti Bordeuax to je například o něco více než 2000 hodin ročně.
    Po dosti pozdní sklizni, v měsíci říjnu a někdy i na počátku listopadu, se hrozny zpracovávají a vzniká z nich bílé víno příjemné chuti. "V ústech je nejprve svěží, má pěknou rovnováhu mezi kyselostí a přírodním cukrem. Nakonec má mírně stahující účinek, který je jeho zvláštností," říká Watanabe. Víno košu se podle něho velmi dobře snoubí s japonskými pokrmy, jako je syrová nebo grilovaná ryba, jakož i s omáčkami.
    Košu je ještě mimo Japonsko málo známé, ale země vycházejícího slunce se ho v posledních letech snaží v zahraničí popularizovat. "Je to velmi zajímavá odrůda, s níž se oblast Jamanaši může chlubit," soudí Benjamin Roffet, který je nejlepším francouzským sommelierem za rok 2010 a který se v březnu v Tokiu zúčastnil soutěže o nejlepšího sommeliera světa. Podle tohoto experta je to víno poloaromatické, dosti expresivní, jeho aroma je velmi příjemné a kyselost průměrná.
    Víno se dobře snoubí s kořeněnými pokrmy, ale může se dobře pít i samostatně. "Je velmi příjemné jako aperitiv, tak jako ve Francii můžeme pít alsaský muškát, je to podobná aromatická škála," dodává Roffet.
    Přes velmi starou historii začalo využívání révy košu teprve v období Meidži (1868-1912), kdy se Japonsko, dlouho uzavřené před vnějším světem, začalo otevírat zahraničním vlivům.
    "Japonci začali vyrábět své víno v době, kdy sem připutovalo víno z Evropy," uvádí generální ředitel vinařského závodu Suntory Wine International Ko Sakurai. Jeho závod je jedním z pěti hlavních vinařských závodů v zemi.
    Kromě révy košu využívají Japonci další původní druh, který byl vypěstován před téměř sto lety, a to Muscat Bailey A. Z něj vyrábějí červené víno. Používají se tu rovněž odrůdy francouzského původu, jako je chardonnay, merlot a sauvignon.
    Podle Sakuraiho dnes japonské víno dosáhlo dostatečné kvality, aby se mohlo vyvážet. Jeho podnik chce exportovat zejména do Evropy a pozvolna si budovat prestižní image. JLáhev jednoho z jeho nejlepších vín, Tomi Noble d'Or, se v přepočtu prodává za 10.000 Kč.
    Japonské vinice produkují naštěstí dost vín, která jsou cenově dostupná, ale objem výroby je malý, něco přes 800.000 hektolitrů ročně. Japonští vinaři také nemohou počítat s velkou domácí spotřebou, neboť v Japonsku vládne pivo a tradiční saké a šoču, což je pálenka z rýže nebo brambor. Dospělý Japonec vypije ročně v průměru 2,5 litru vína, zatímco například Francouz přes 50 litrů.

zdroj: www.afp.com

Tématické zařazení:

» Zajímavosti

» Aktuality

» Zdraví » Jídlo a pití