Senát otevřel debatu o významu reorganizace agendy závislostí, její přesun nesmí ohrozit dostupnost služeb

Aktuality

1. srpna 2026, 09.27 | Praha - V Hlavním sále Valdštejnského paláce se konalo 33. veřejné slyšení Senátu na téma „Politika závislostí jako společná odpovědnost státu.“ Diskutující hovořili o aktuálních změnách v české politice závislostí a jejich dopadech na samosprávy a poskytovatele nejen adiktologických služeb. V rámci slyšení vystoupili mj. předseda školského výboru a iniciátor veřejného slyšení Jiří Růžička a dále řada odborníků z oboru mezi nimi oba bývalí národní protidrogoví koordinátoři Pavel Bém a Jindřich Vobořil.

„Přesun politiky závislostí a duševního zdraví nelze považovat pouze za organizační změnu. Jde o agendy, které zasahují do zdravotnictví, sociálních služeb, školství, justice i působnosti krajů a obcí. Právě roztříštěnost odpovědností je jedním z největších rizik nového uspořádání. Musí být zcela jasné, kdo přijímá rozhodnutí, kdo odpovídá za jejich plnění a jak budou řešeny situace, v nichž se priority jednotlivých resortů rozcházejí. Senát by měl požadovat jasný harmonogram a dostatečné garance financování pro rok 2027, aby organizační přesun neohrozil kontinuitu služeb ani jejich klienty,“ uvedl zpravodaj veřejného slyšení a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička, který konání veřejného slyšení inicioval.

Předseda Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala ve svém úvodním příspěvku komentoval: „Politika závislostí se dotýká zdraví, rodin, škol, sociálních služeb, bezpečnosti, justice, ale např. i problematiky bydlení či veřejných rozpočtů. Proto musí být společnou odpovědností státu, krajů, obcí a odborných služeb. Debata o přesunu části agendy pod Ministerstvo zdravotnictví má smysl jen tehdy, dokážeme-li říci, jaký problém řešíme, kdo ponese odpovědnost a podle jakých výsledků změnu vyhodnotíme,” a dále vysvětlil: „Závislost je totiž závažný chronický problém; zdravotnictví v této oblasti silné postavení mít musí – odpovídá za včasný záchyt, diagnostiku, léčbu, péči o pacienty s duševním onemocněním i za úhrady zdravotních služeb. Tudíž větší propojení adiktologie s péčí o duševní zdraví může pacientům přinést konkrétní užitek. Jenže právě proto je nutné rozlišovat tři konkrétní situace: odborné řízení zdravotních intervencí, financování zdravotnických služeb a strategickou koordinaci politiky závislostí jako celku.” Předseda Fiala doplnil: „Pouze první dvě úlohy zdravotnictví přirozeně patří, třetí vyžaduje autoritu vůči všem resortům. Institucionální změna tedy musí být prostředkem ke zlepšení a nikoli výsledkem, který se prohlásí za úspěch už samotným přesunutím zaměstnanců, agend a dotací. Základní otázka proto zní: Jaký konkrétní problém má změna vyřešit a podle jakých ukazatelů poznáme, že byla úspěšná?“ Předseda Výboru pro sociální politiku Lumír Kantor řekl: „Veřejné slyšení je jedním z nejsilnějších nástrojů k hledání odpovědí na složité otázky. A otázka, jak může snažení politiky ovlivňovat nebezpečí různých závislostí, je proto velmi vhodná. Doposud byl český model politiky závislostí mezinárodně oceňován. Jednou z rolí veřejného slyšení je poskytnutí odpovědí na změny v organizaci politiky duševního zdraví.“

Zdroj: Lada Faldynová

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Politika

» Zdraví

» Charita

» Kraje » Praha