Emil Kintzl, jedna z největších šumavských legend, zemřel ve věku 88 let

Aktuality

Zdroj: Wikimedia

15. března 2022, 07.48 | Emil Kintzl, největší šumavská legenda posledních desítek let, zemřel včera ve věku 88 let. V plzeňské nemocnici podlehl sobotnímu zranění, jež mu způsobil lyžař, který neubrzdil jízdu na ledu a srazil ho na vleku v Kašperských Horách. Kintzl, který 23. února oslavil 88. narozeniny, měl ještě v pátek přednášku v železnorudském infocentru. ČTK to dnes potvrdil starosta Železné Rudy Filip Smola

"Pro mě je to strašná zpráva. Pořád téhle šílené nehodě nemohu věřit. Byl pořád tak vitální, v plné síle. Byl jednoznačně největší šumavskou legendou. Jeho životní elán, nadšení a zapálení pro věc byly neuvěřitelné," řekl.

Smolu nadchnul Kintzlův životní přístup. "Ukazoval Šumavu lidem v té, z mého pohledu, správné podobě. Byl obrovským zastáncem toho, aby se více otevírala lidem za nějakých rozumných a jasných podmínek. Aby těm lidem, kteří mají opravdový zájem a chovají se tak, jak mají, v souladu s přírodou, nebyla zapovězená. A za tohle já ho nesmírně obdivuji. A samozřejmě i za jeho publikační a další činnost, za Zmizelou Šumavu (kniha a televizní pořad) a za přednášky, takové, jakou měl u nás v pátek," uvedl Smola. Podle něj to byl také historik Šumavy, o čemž svědčí právě Zmizelá Šumava.

Kintzl byl velmi aktivní ve veřejném životě. Dlouhodobě spolupracoval s infocentrem, jemuž daroval větší část expozice o historii lyžování v oblasti. Jsou tam také lyže, na kterých jezdil. "Byl vynikajícím lyžařem, lyžoval každý den. V pátek mi ještě říkal, že se těší na kolo, a pak se mu stane takováhle nehoda, to je neuvěřitelné," uvedl Smola. Podle něj byl vzorem pro hodně Šumavanů - charakterem, vitalitou i neustálým sportováním. "Naposledy mi říkal, že jezdím pomalu na lyžích a že to mám vzít víc šusem," řekl mladý starosta Železné Rudy. Město, které je Kintzlovou smrtí šokované, mu chce vytvořit ve svém environmentálním centru vzpomínkovou expozici.

Kintzl se narodil v Praze, ale už v jeho pěti letech se rodiče přestěhovali do Sušice považované za bránu Šumavy, kde vítal v květnu 1945 americké osvoboditele. Po válce se intenzivně věnoval skautingu a trvale odmítal komunistický režim. V roce 1952 nastoupil jako učitel tělocviku v Hartmanicích a pak ještě učil děti v Srní a Kašperských Horách. Po politických prověrkách v roce 1975 byl po dvou desítkách let práce v oboru ze školy vyhozen jako nezpůsobilý práce ve školství. Do roku 1990 pracoval jako topič v Kašperských Horách.

Zdroj: ČTK

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kraje » Plzeňský