Operace Amonit

Aktuality

zdroj: Mgr. Václav Houfek

Ústí nad Labem | Podmořskou archeologii s nadsázkou připomínala snaha ústeckých muzejníků najít na dně řeky Ohře obří prehistorické amonity. Ty letos odhalilo extrémní sucho, avšak před příjezdem muzejníků se...

hladina mírně zvedla a unikátní objevy opět schoval říční tok.

„Žiju v Křesíně přes šedesát let a myslela jsem si, že řeku znám dokonale. Co jsem ale letos na dne objevila mě zaskočilo, proto jsem k nám pozvala muzejníky,“ uvedla nálezkyně Jaroslava Vogelová. Pracovníci muzea a jejich křešínští průvodci si museli vyhrnout nohavice a brodit se ve studené vodě. První dvě obří zkameněné ulity vyhynulých hlavonožců rozpoznali na dně poměrně rychle. Prozradilo je charakteristické spirálové zatočení. „Mohou být staré asi 90 miliónů let. Dno řeky tady tvoří druhohorní opuka, ve které se nacházejí často zkameněliny,“ komentovala objev geoložka ústeckého muzea Zuzana Vařilová. Poslední třetí „šnek“ se pod zčeřenou hladinou skrýval dobrou půl hodinu. Všechny už notně zábly nohy, když konečně narazili na dalšího mohutného amonita. „Je nejzachovalejší ze všech tří, určitě by stálo za to ho vyprostit, dolování ze dna řeky bude však trochu oříšek. To jsme ještě nezkoušeli,“ doplnila geoložka.
Po dvou týdnech od nálezu se muzejníci vypravili zkameněliny vydobýt (15. 9. 2015). Vybavili se rybářskými holinami a těžkými pajzry. Záchranná akce trvala přes čtyři hodiny. Jeden z vydolovaných amonitů měřil více než 80 cm, druhý byl jen o deset cm menší. Vzhledem ke křehkosti opuky a rozpukanému říčnímu dnu se zkameněliny bohužel nepodařilo vyjmout celistvé, ale v několika částech, ze třetího získalo muzeum jen středovou část. V další fázi musejí muzejníci zkameněliny pozvolna vysušit a slepit. Přírodovědecké oddělení muzea by rádo představilo prvního ze zrekonstruovaných amonitů jako exponát měsíce ještě do konce letošního roku.
Čerstvý nález představuje ve sbírkách muzea zatím největší exempláře tohoto dravého mořského hlavonožce. Dosud leží v ústeckých depozitářích 17 zkamenělých amonitů, přičemž největší má v průměru 60 cm. Šest z nich pak pochází přímo z Litoměřicka z opukových lomů poblíž Čížkovic. Nynější přírůstky jsou však unikátní také způsobem, jakým byly získány. Dobývat zkameněliny zpod vodní hladiny není totiž v české paleontologii příliš obvyklé.

Zdroj: Mgr. Václav Houfek

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kraje » Ústecký

» Zajímavosti