Corriere della Sera o mírných poruchách paměti

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Řím | Paměť, kterou jsou vybaveny lidské bytosti, se zdá být v dnešním světě, kde je třeba si zapamatovat čím dál tím více věcí, den ode dne méně vyhovující, píše italský deník Corriere della Sera. Je tu tolik...

informací, na něž si nevzpomeneme právě v té chvíli, kdy to potřebujeme: jméno osoby, s níž jsme se už setkali, další PIN, heslo internetového serveru, které jsme zadali před několika měsíci a spousta dalších věcí. Když zapomínáme opakovaně, začneme se znepokojovat, zvláště pokud se to s věkem zhoršuje. Je taková děravá paměť normální?
    Je pravda, že se množství informací, které bychom si měli zapamatovat, v posledních desetiletích neúměrně zvýšilo, zvláště u těch, jejichž profese je náročná. Vědci tak začali zjišťovat, kdy jde skutečně o poruchy paměti a jaké jsou rozdíly mezi ideální pamětí, která je schopna pojmout vše, co je užitečné, a reálnou pamětí, která naopak nestačí přijímat všechno.
    Funkční poruchou paměti rozumíme stav, kdy si osoba stěžuje na výpadky paměti v prostředí, kde je třeba si zapamatovat četná rozličná fakta. Nemá to žádné specifické příčiny, ani fyzické, ani psychické. "Je to porucha vyskytující se častěji mezi osobami, které z hlediska profesionálního a sociálně ekonomického stojí na vyšším stupni. Osobám, které mají vysoké nároky na paměť, více hrozí, že se u nich projeví neschopnost vyrovnávat se s nedostatky paměti i s jejími běžnými změnami, které jsou vyvolány změnami nálady, stresem a pokročilým věkem," uvedli experti z britské Sheffieldské univerzity.
    Kdo si všímá i drobných obtíží ve své schopnosti si něco zapamatovat a věnuje vyšší pozornost svým poznávacím schopnostem, mívá pocit, že tu cosi nehraje. "Vyvíjí se u něho stres vyvolaný nesouladem mezi vysoce náročnými požadavky na paměť a jejími možnostmi," uvádějí vědci. Čím déle trvá stres, tím více má paměť tendenci fungovat špatně.
    Dalším projevem nedostatečné paměti, který však nemusí být patologický, je takzvaná mírná kognitivní porucha (mild cognitive impairment). Je to stav, jehož podstata a především vývoj vyvolávají i mezi vědci mnohá překvapení. Kdo jí trpí, má reálné snížení poznávacích schopností, ale dokáže fungovat v běžném životě. Může to být způsobeno věkem, dlouhodobými depresivními stavy nebo chronickým alkoholismem. Tyto rozdílné příčiny se projevují různými symptomy a vývoj je nejistý. "Původním cílem této klasifikace bylo rozlišit osoby s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby či dalších neurovegetativních poruch, které mohou vést k demenci. Nelze však říci, že by bylo tohoto cíle dosaženo," vysvětlují vědci.
    V mnoha případech má mírná kognitivní porucha přechodný charakter umožňující plné uzdravení, k němuž dochází poté, co je překonán dlouhodobý depresivní stav. Nemá tedy nic společného s žádnou formou demence. "Avšak mezi laiky a veřejností vládne přesvědčení, že každé mírné zhoršení poznávacích funkcí znamená nevyhnutelnou cestu k nějaké formě demence," dodali britští vědci. Jeden výzkum uskutečněný mezi americkými neurology ukázal, že téměř 20 procent z nich bylo o této nevyhnutelnosti přesvědčeno. Tento stav, nacházející se na poloviční cestě mezi normálním a patologickým stavem, ukazuje, že mezi těmito stavy není jasná hranice. Člověk může pociťovat ztrátu některých poznávacích funkcí, která je zcela přechodná či stabilní, ale která se dál nerozvine. Jsou však ojedinělé případy, kdy dochází ke skutečné demenci. Další výzkum má odhalit, jaké jsou přesně příčiny těchto specifických případů.

Zdroj: Corriere della Sera

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zdraví » Zdraví