Liberec by měl podle lídrů investovat do infrastruktury a budov

Aktuality

zdroj: cestovniinformator.cz

Liberec | Liberec by měl v příštích letech investovat především do infrastruktury jako jsou silnice, chodníky a parkoviště nebo třeba nová tramvajová trať do Rochlic či revitalizace systému vytápění. K prioritám lídrů...

stran, které se budou v říjnu ucházel ve stotisícovém krajském městě o přízeň voličů, patří ale také investice do obnovy městského majetku, především školských budov nebo třeba divadel. V Liberci budou voliči vybírat z 15 kandidátek, ČTK oslovila ty z nich, které mají zastoupení v parlamentu či v současném městském zastupitelstvu.
    Hlavním problémem investic v příštím volebním období bude, jak si lídři uvědomují, vysoké zadlužení. Liberec je nezadluženějším městem v Česku, podle informací společnosti CRIF - Czech Credit Bureau dosahoval celkový dluh na konci loňského roku 2,8 miliardy korun, což je v přepočtu 27.504 korun na obyvatele. I proto všichni počítají s využitím státních a evropských dotací. Chtějí ale využít například i podporu kraje nebo zapojit do spolufinancování projektů další subjekty, jako je třeba Povodí Labe v případě revitalizace liberecké přehrady.
    Naprostá shoda panovala v otázce zveřejňování informací, které lídři považují za samozřejmost. Řada z nich uznává, že liberecká radnice v tom už mnohé udělala. Shoda také panuje v otázce omezení hazardu, pro úplný zákaz se vyslovili jen lídři hnutí Úsvit přímé demokracie a Změny pro Liberec. Ostatní dávají přednost regulaci, protože se obávají, že úplný zákaz bude znamenat vznik ilegálních heren. Také v otázce budoucnosti městské hromadné dopravy jsou názory lídrů oslovených stran podobné. O úplném zrušení jízdného nikdo neuvažuje. Většina z nich si uvědomuje, že za současného stavu zadlužení si Liberec nic takového nemůže dovolit.
    Názory se různí v otázce budoucnosti Liebiegova paláce, kde dříve sídlila Oblastní galerie. Rozlehlý areál je od jara prázdný a bude nutně potřebovat rekonstrukci i nové využití. Většina oslovených by areál otevřela veřejnosti, polovina lídrů by ho využila jako spolkový dům. Třeba Úsvit navrhuje bývalou galerii proměnit v dům na půli cesty s dalšími službami pro sociálně slabé a lidi bez domova. TOP 09 by tam zase přestěhovala psychiatrii a vytvořila Centrum duševního zdraví.

    1. Jaký projekt by měl být investiční prioritou města v nadcházejícím volebním období a jak by měl být financován?
    Tibor Batthyány (ANO): Primárním projektem jsou infrastrukturní investice jako jsou silnice, chodníky, parkoviště, pro nás je to i liberecká přehrada. Financovat bychom to chtěli z dotací, protože ty dotační tituly tady jsou, kofinancovat to bude samozřejmě město. Spolufinancovat by to mohlo i povodí Labe.
    Martina Rosenbergová (ČSSD): Z velkých projektů by měla být investiční prioritou města rekonstrukce bývalého sídla Oblastní galerie, Liebiegova paláce. Nejprve bude potřeba najít pro tuto historickou památku smysluplné využití, shodnout se na tom, čemu bude sloužit. Následně pak bude nutné hledat pro realizaci daného záměru vhodný dotační titul.
    Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL): Nemyslím si, že by existovala jedna velká priorita. Mezi priority podle mého patří opravy městského majetku, tzn. škol a školek, majetku městských organizací a komunikací a je naším úkolem na většinu z těchto projektů sehnat dotační prostředky.
    Dana Lysáková (KSČM): Velké investiční akce je nutno naplánovat na celé volební období a to včetně zasazení do rozpočtu. S ohledem na dluhy města doporučujeme nejprve dokončit plánované investice jako revitalizace ulic Rychtářská, Třešňová, Konopná. Preferujeme investice do kultury a školství - velkou opravu hlavní budovy Divadla F.X.Šaldy a budovy Malého divadla. Financování vícezdrojové - dotace evropské, ministerstva kultury i krajské i program zelená úsporám.
    Ondřej Červinka (ODS): Je to jednoznačně tramvajová trať do Rochlice. Jedná se o největší a nejdůležitější infrastrukturální projekt Liberce pro příští volební období. Tento projekt by měl být z valné většiny financován z evropských fondů.
    Ladislav Dzan (Pro Sport a Zdraví): Velkým problémem města je jeho zadluženost, takže by prvotní snahou mělo být řádné splácení dluhu a pokud budou volné finance, tak by se měly řešit nejpalčivější problémy obyvatel Liberce, které vyplynuly z průzkumu - zaměstnanost a bezpečnost.
    Michal Hron (Starostové pro Liberecký kraj): Prioritou by měla být modernizace systému vytápění, protože současný technický stav a vysoké ceny jsou již dále neudržitelné. Financování musí na sebe vzít investor případně dílčí investoři celé modernizace. Zapojit by se měly i evropské peníze.
    Zora Machartová (TOP 09): Priorita není jen jedna, ale jisté je, že je nutné začít řešit vnitřní dopravní okruh, s cílem odlehčit dopravně centru města, inovace informačních systémů magistrátu, pro jehož financování již byla schválena dotace z Integrovaného operačního programu. Dále musíme najít prostředky v dalších programech a investovat do škol, divadla a opravy stávajících památek.
    Aleš Hodek (Úsvit): Za jeden z největších nešvarů současného Liberce považuji stav místních komunikací. Proto bych prosazoval opravu silnic, chodníků, propadlých překopů, odvodňovacích žlabů. To vše pokud možno bez přerušení provozu. A nezapomínal bych ani na obnovu zeleně.
    Jan Korytář (Změna pro Liberec): Jednoznačně půjde o investice do základní infrastruktury, jako jsou chodníky, silnice, kanalizace, školy či parky. K financování vedle příjmů města budeme chtít maximálně využít státních i evropských dotací.

    2. Jste pro transparentní zveřejňování informací o veřejné zprávě - smluv, výběrových řízení, objednávek, faktur - na internetu, například na webových stránkách města či Portálu veřejné správy?
    Tibor Batthyány (ANO): Bezesporu. To ale nemá být předvolební slib, nýbrž samozřejmost.
    Martina Rosenbergová (ČSSD): Samozřejmě, že jsem pro transparentní zveřejňování smluv, výběrových řízení, faktur a dalšího na webu města či Portálu veřejné správy. Byl to jeden z hlavních cílů naší koalice, který se nám podařilo velice záhy naplnit. Ve zveřejňování těchto dokumentů jsme šli dokonce ještě dál než náš semilský vzor.
    Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL): Samozřejmě a jsem přesvědčen, že se tak v naprosté většině případů v Liberci již dnes děje. Možná bych zlepšil formu možností jejich vyhledávání.
    Dana Lysáková (KSČM): Podporujeme zveřejňování, je třeba však zvážit míru, např. zveřejnění od určité částky, aby pro množství informací nezanikaly ve spleti ty důležité.
    Ondřej Červinka (ODS): Ano jsem, navíc se tak již z valné většiny děje.
    Ladislav Dzan (Pro Sport): Ano.
    Michal Hron (Starostové): Jsem a v posledních letech se zde hodně udělalo. Otevřenost je dobrým nástrojem veřejné kontroly a brzdou korupce. Zahání je totiž do více komplikované ilegality. Pravidla zveřejňování musí přitom zákony stanovit jednoznačně, aby se pro jejich výklady nemuselo k soudům.
    Zora Machartová (TOP 09): Ano, TOP09 je pro transparentní samosprávu. Veřejně dostupné informace, nejenom smlouvy, patří do jedné z našich priorit, kterou můžeme zjednodušeně označit jako "elektronický úřad". Nicméně neříkáme, že je rozumné bezhlavě zveřejňovat všechny informace i ty, které by mohly poškodit zejména městské společnosti oproti jejich konkurenci.
    Aleš Hodek (Úsvit): Samozřejmě. Tak jako předešlý bod i tento máme zapracován v našem programu hnutí Úsvit přímé demokracie pro město Liberec. To se netýká jen výběrových řízení, ale i elektronického zveřejňování kompletní vývěsky města s veškerými výzvami obyvatelům a podobně.
    Jan Korytář (Změna): Ano, to jsou věci, které prosazujeme dlouhodobě.

    3. Jste pro vyhlášku omezující hazard na území města, která by zakázala či dramaticky omezila provozování výherních automatů a kasin?
    Tibor Batthyány (ANO): Dokud je hazard v ČR legální byznys, nejsme pro nulovou toleranci. Jsme pro centralizaci do jednoho místa nebo oblasti mimo centrum města. Centralizace by měla vliv na lepší kontrolu tohoto byznysu. A přitom by zde nebyly důvody pro existenci černého trhu nebo nelegálních heren. Důležitá je ale debata i se samotnými podnikateli.
    Martina Rosenbergová (ČSSD): Naší koalici se podařilo snížit počet heren ve městě o více než třetinu. Vedle dalšího omezování hazardu si umím představit ještě to, že bychom soustředili herny do jednoho místa, nejlépe na okraji města.
    Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL): Ano, jsem pro vyhlášku, která omezí hazard na území města.
    Dana Lysáková (KSČM): Ano, podporovali jsme výrazné omezení hazardu. Současný způsob řešení však není dostatečně efektivní. Je třeba hledat náhradní zdroje z hazardu do městské pokladny a nastolit taková opatření, aby nedocházelo k zavádění neoficiálních heren v soukromí.
    Ondřej Červinka (ODS): Úplný zákaz hazardu by způsobil jeho přesunutí do šedé zóny, negativa by existovala nadále a město by zároveň přišlo o část svých příjmů, proto nejsem pro úplný zákaz hazardních her, výherních automatů a kasin na území města. Jsem pro postupnou regulaci hazardu a jeho postupnou koncentraci do předem vybraných míst, kde bude zajištěna bezpečnost a omezen jeho vliv především na mládež.
    Ladislav Dzan (Pro Sport): Hazard regulovat - ano, pravidelně kontrolovat herny - ano, zcela zakázat - ne. Plošný zákaz by problematiku heren nevyřešil, jen by ji převedl do ilegality stejně jako měla opačný efekt prohibice v USA (Volsteadův zákon z roku 1919 ) nebo "Suchý zákon" z roku 1985 v SSSR.
    Michal Hron (Starostové): Jsem, ale nevěřím na absolutní zákaz. Cestou je razantní omezení míst, v nichž se automaty provozují, a jsem pro jejich "neviditelnost" z ulice a jejich vyhnání od škol. A už u vchodu do heren se musí účinně zabraňovat vstupu mladistvým.
    Zora Machartová (TOP 09): Nulová tolerance povede k tomu, že se bude hazard provozovat ilegálně nebo se přetransformuje do nechtěného nebo dokonce kriminálního chování lidí na hazardu závislých. Určitě ale nebudu podporovat vznik nových. Rozhodně je potřeba zabránit nárůstu patologických hráčů a postarat se o ty, kteří už pomoc potřebují.
    Aleš Hodek (Úsvit): Jsem pro absolutní zákaz hazardních her na celém území Liberce. Stejně tak jako celé naše hnutí. Jsme přesvědčeni, že prostředky, které město povolováním hazardních her získá, nebudou nikdy tak vysoké jako prostředky, které jsou nutné vynakládat v souvislosti s hazardem (kriminalita, soc. služby).
    Jan Korytář (Změna): Ano, takovouto vyhlášku jsme se pokoušeli prosadit i minulé čtyři roky, nikdy jsme pro ni ale nezískali většinu zastupitelů.

    4. Vyhovuje vám současný stav financování MHD? Nebo uvažujete o zvýšení, snížení nebo dokonce o úplném zrušení jízdného?
    Tibor Batthyány (ANO): Financování MHD ze strany města či obyvatel? Pokud jde o jízdné, je jeho výše zcela v rozporu se snahou, omezit automobilovou dopravu ve městě. Obzvláště, pokud město ročně doplácí 200 milionů. Pokud má DPMLJ ve svém majetku drážní cestu, bude pochopitelně ztrátové, protože se jedná o finančně náročnou investici a údržbu kapacitní dopravy. Ale i tak musí podnik projít postupnou očistou. Je zcela nepřípustné a neetické, aby ředitelem DPMLJ byl bývalý manažer firmy, která na DPMLJ dominantně participuje.
    Martina Rosenbergová (ČSSD): Financováním hromadné dopravy město dotuje vlastní občany. Zvýšení dotace dopravnímu podniku není nyní v silách města, a naopak její snížení by ohrozilo komfort, na který jsou lidé zvyklí. Možná by mohl dopravní podnik víc vydělávat třeba reklamou nebo jinými službami nebo bychom se mohli pokusit hledat i jiné zdroje k jeho financování. Úplné zrušení jízdného je nesmysl, fantasmagorie.
    Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL): Současný stav financování MHD mi nevyhovuje, rád bych provedl hloubkový audit Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce (DPMLJ). Zároveň jsem přesvědčen, že současná finanční kondice města neumožňuje, aby byla MHD zdarma. Po výsledcích auditu jsem si však schopen představit diskuzi o případné změně ceny jízdného.
    Dana Lysáková (KSČM): Zrušení jízdného MHD je vzhledem k zadluženosti města nereálné. Navíc DPMLJ je akciovou společností vlastněnou dvěma subjekty a to Libercem a Jabloncem. Muselo by dojít ke shodě obou vlastníků a dále je DPMLJ obchodní společností, založenou za účelem tvorby zisku - jak by se tvořil bez jízdného? Podporujeme jízdné zdarma pro děti do 15. let a zachování cestování zdarma pro osoby nad 70 let, větší úlevy pro studenty a nezvyšování jízdného pro ostatní veřejnost.
    Ondřej Červinka (ODS): Cena jízdného je v současné době z krátkodobého pohledu na svém stropu a poměr úhrady nákladů ze strany cestujících vůči příspěvku města je v tento okamžik na svém optimu. Úplné zrušení jízdného je v nejbližším období naprosto nereálné a mělo by fatální dopad na rozvoj MHD v Liberci.
    Ladislav Dzan (Pro Sport): MHD v Liberci je z hlediska délky intervalů a kvality vozového parku v rámci ČR nadprůměrná. Pro nás je udržení kvality MHD jednou z důležitých priorit a proto nechceme její finanční podporu z rozpočtu města omezovat. Další prostor pro zvýšení kvality MHD spatřujeme ve vlastní činností DPMLJ, zejména zvýšením jeho efektivity.
    Michal Hron (Starostové): Současné tarify a podíl města zajišťují rozumný standard MHD. Proto jsem pro zachování status quo a neměnit radikálně to, co funguje. Tím samozřejmě nemíním kvalitu MHD, ta by se měla trvale zlepšovat, avšak při zachování poměru cen jízdného a příspěvku města.
    Zora Machartová (TOP 09): Úplné zrušení jízdného vidím jako nereálné. Znamenalo by to další doplatek z městského rozpočtu, což si město v současné době nemůže dovolit. V současné době je třeba změnit tarify. Je nesmyslné, aby lidé, kteří chtějí jet pouze tři zastávky, platili stejně jako ti, kteří jedou z Lidových sadů do Horního Hanychova. Do budoucna je jistě nutné otevřít diskuzi o výši příspěvků dopravním podnikům.
    Aleš Hodek (Úsvit): Je samozřejmé, že náklady na MHD jsou vysoké. Proto bych o zrušení jízdného neuvažoval. Chceme se zaměřit na zkvalitnění služeb. Zvýšení počtu spojů, zlepšení dopravní obslužnosti okrajových částí, to je cesta, kterou se chceme vydat.
    Jan Korytář (Změna): V dopravním podniku musí nejprve proběhnout hloubkový audit, politici v představenstvu musí být nahrazeni odborníky a manažery, firma BusLine by měla přestat jezdit za nadprůměrně dobrých podmínek. Teprve až se vyčistí stůl, tak pak se můžeme začít bavit o úpravách jízdného. Zvýšení již tak drahého jízdného určitě neplánujeme, spíše budeme hledat cesty, jak MHD učinit atraktivnější i pro ty,co ji dosud z různých důvodů nevyužívají.

    5. Jaký je největší problém ve městě, který bude třeba v nadcházejícím volebním období řešit?
    Tibor Batthyány (ANO): Dluh není primárním problémem. Ten tu je a město je schopno ho splácet. Otázka jak a za kolik je druhá věc, přefinancování by bylo záhodno. Za zásadní problém považuji neexistenci dostatku kvalitních připravených projektů, na které budeme moci čerpat dotace. Překotné a horkou jehlou šité projekty pak vytvářejí poměrně známé riziko, že se dotace budou vracet nebo město bude pokutováno.
    Martina Rosenbergová (ČSSD): Největším problémem města je jeho zadlužení, které ve spojení s nižšími daňovými příjmy představuje hlavní překážku v oblasti větších investic. Je třeba pokračovat v nastavených úsporných opatřeních tak, aby zůstal zachován servis, který občané považují za samozřejmost, aby byl zachován chod všech organizací města.
    Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL): Jedním z největších problémů je stále výše zadlužení města, přestože se nám podařilo dohodnout nové podmínky splácení dluhopisu s bankovním ústavem. Zároveň se nám podařilo vyjmout některé městské budovy za zástavy, např. Malé divadlo či budovu Lidových sadů, a tím umožnit v příštích letech čerpání peněz z dotačních programů.
    Dana Lysáková (KSČM): Nejen v nadcházejícím období bude prioritou řešení finanční situace města, je třeba stanovit priority, plánovat akce i činnosti a kontrolovat jejich hospodárnost. Je nutné důsledně vymáhat všechny dluhy, pokuty a další sankce jak od právnických tak i fyzických osob a to vlastními zaměstnanci.
    Ondřej Červinka (ODS): Je to především otázka bezpečnosti v ulicích, respektive zvýšení pocitu bezpečí obyvatel města.
    Ladislav Dzan (Pro Sport): Podle ankety občany Liberce nejvíce trápí a) nezaměstnanost b) kriminalita c) dluhy města d) stav silnic e) korupce f) Romové.
    Michal Hron (Starostové): Je to neschopnost politiků táhnout za jeden provaz. Zatímco jedni se snaží o řešení problémů, jiní podávají jedno trestní oznámení za druhým. A občané pak nevěří nikomu a mají je za lumpy všechny. S Libercem už se kdekdo bojí si zadat, dokonce i podnikatelé a poskytovatelé dotací.
    Zora Machartová (TOP 09): Zachování základního chodu města. V kontextu odpovědného řešení dluhové služby nelze donekonečna snižovat počty úředníků a omezovat rozsah služeb poskytovaných městem. Dluhy se budou muset zaplatit, ale nesmí to být na úkor potřeb občanů.
    Aleš Hodek (Úsvit): Jednoznačně korupce. Ruku v ruce s neuvěřitelným zadlužením města představuje pro Liberec téměř smrtelný koktejl. A nechceme-li se jej všichni napít, musíme okamžitě začít tyto problémy řešit!
    Jan Korytář (Změna): Z celé hromady problémů je to asi ekonomická situace města. Nejen dluh, ale i zastavený majetek, nevýhodné smlouvy z minulosti, hrozba pokut a vratek dotací.

    6. Jak by měla být v budoucnu využita dnes prázdná budova bývalé Oblastní galerie v Liberci?
    Tibor Batthyány (ANO): To netuším. Jedno je jisté. Využití nesmí svými provozními náklady příliš zatěžovat město. Těchto nákladů už má město na sebe nabalených až až.
    Martina Rosenbergová (ČSSD): Liebiegův palác by měl zůstat v majetku města a měl by sloužit veřejnosti s tím, že zůstane zachován jeho kulturní a duchovní rozměr. Umím si zde představit výstavu o slavném rodě Liebiegů, malé městské muzeum, komorní galerii a místo pro výtvarné workshopy, koncerty a netradiční divadelní představení.
    Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL): V budově oblastní galerie bych rád viděl kombinaci spolkového domu, výstavních prostor a kulturních akcí komornějšího typu. Park před budovou galerie a zámku by měl být zveleben tak, aby jej Liberečané mohli využívat.
    Dana Lysáková (KSČM): K využití budovy by se měla vést diskuse - např. anketa občanů. Určitě by se dala využít pro tzv. spolkovou činnost - vybrané neziskové organizace, školy, některé organizace města.
    Ondřej Červinka (ODS): ODS má jako jednu ze svých hlavních programový priorit rekonstrukci objektu bývalé galerie na spolkový dům a dům sociálních služeb. Do objektu by v rámci našeho záměru přesunulo činnost Komunitní středisko Kontakt, zároveň by zde vzniklo zázemí pro občanské iniciativy a spolky. Součástí objektu by měla být i stálá výstava o historii Liberce a rodiny Liebigů.
    Ladislav Dzan (Pro Sport): Návrh na využití bývalé oblastní galerie by měl být konsensus (shoda mínění) občanů Liberce, architektů a vedení města.
    Michal Hron (Starostové): Já dávám přednost variantě, která zajistí, že celý areál bude volně přístupný veřejnosti, a to jak okolní zahrada, tak vlastní budova. Nabízí se víceúčelové použití např. pro galerii, spolkovou činnost nebo pronájem kanceláří. Vše tam může najít své místo. A slovo musí dostat i veřejnost.
    Zora Machartová (TOP 09): Prostor bývalé galerie je ideálním místem pro vznik Centra duševního zdraví. Lidé s duševním onemocněním by získali důstojné místo k nivelizaci jejich zdravotního stavu. Liberecká psychiatrie v současných podmínkách nedisponuje dostatečným zázemím, minimálně týkajících se prostoru pro lůžkové zázemí, bezprostřední přírodní okolí budov a zázemí pro personál.
    Aleš Hodek (Úsvit): V Liberci žije mnoho lidí bez domova, kteří potřebují pro návrat do společnosti pomocnou ruku. Proto bych zde zřídil dům na půli cesty pro lidi bez domova, kterým není jejich osud lhostejný. Viděl bych zde i centrální park s přístřešky a polní kuchyni pro ostatní sociálně slabé spoluobčany.
    Jan Korytář (Změna): Tak, aby to nebylo ukvapené a zbrklé řešení a také v kontextu s tím, že nedaleko je prázdný zámek a městský park. Pravděpodobně půjde o kulturní, společenské, sociální či zdravotnické zařízení, ale k tomu musí město nejprve začít vést diskusi s veřejností, zjistit, jaké finanční zdroje budou k dispozici a pak také to, který z mnoha problému města by právě tato budova mohla řešit nejlépe.