Nová slinivka břišní má být další nadějí pro diabetiky

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Štrasburk (Francie) | Je to tenoučká polymerová destička, sotva větší než cédéčko. Implantovaná do břicha by mohla změnit život milionů diabetiků závislých na inzulinu. Umělá slinivka břišní s biologickými...

prvky, vyvinutá francouzskými vědci, bude počátkem roku 2016 poprvé testována u člověka, píše agentura AFP.
    S tímto zařízením si pacienti už nebudou muset píchat injekce inzulinu: hormon budou přirozenou cestou produkovat buňky slinivky břišní získané genetickým inženýrstvím nebo z kmenových buněk. Buňky budou umístěny uvnitř destičky.
    Tento projekt, jehož široké využití se očekává až po roce 2020, vyvolává mnoho nadějí a očekávání pro 25 milionů osob s diabetem prvního typu ve světě, uvádí Séverine Sigristová z francouzské společnosti Defymed, která na tomto prototypu pracuje.
    Myšlenka umělé slinivky s biologickými prvky se zrodila při výzkumu s transplantacemi buněk slinivky břišní určených k tomu, aby nahradily nemocnou slinivku pacientů a umožnily jejich organismu znovu produkovat inzulin a regulovat tak hladinu cukru v krvi. Ovšem vzhledem k nedostatku transplantátů může tuto techniku využívat jen nepatrná menšina pacientů. A především je při ní nutno nasadit léčbu zamezující tomu, aby tělo transplantát odmítalo, a ta má velmi vážné vedlejší účinky.
    "Z toho vznikla myšlenka vyvinout jakousi krabičku, v níž by byly umístěny buňky slinivky břišní tak, aby byly uchráněny před útoky imunitního systému," vysvětluje Sigristová.
    Bylo tedy třeba vytvořit jakousi zpola propustnou membránu, která takovou ochranu umožní, a přitom jí bude moci procházet inzulín, ale i cukry, aby buňky slinivky "věděly", jaké množství inzulinu produkovat.
    Polymerová destička bude implantována do břicha při krátkém chirurgickém zákroku. Po čtyřech až šesti letech ji bude třeba vyměnit. Uvnitř se budou buňky slinivky obnovovat pomocí podkožní injekce aplikované po šesti až dvanácti měsících. Taková frekvence je nesrovnatelná s tím, jak dnes diabetici musejí vpichovat inzulin několikrát denně.
    Zdokonalování této membrány si vyžádalo 20 let výzkumu a náklady ve výši šesti milionů eur (162 milionů Kč). Koncem roku 2015 nebo počátkem roku 2016 se v jihofrancouzském Montpellier a v britském Oxfordu zahájí testy na 16 dobrovolnících. První výsledky by měly být k dispozici koncem roku 2017.
    Pokud budou úspěšné, diabetici by mohli být zbaveni každodenní nutnosti píchat si inzulín. "Dosavadní léčba je sice účinná, ale dlouhodobě může vést ke komplikacím, zvláště pokud jde o srdce a mozek. Naším cílem je rovněž tyto komplikace odstranit," zdůrazňuje Michel Pinget z Evropské asociace pro studium diabetu (EASD), která řídí tento projekt ve Štrasburku.
    Diabetolog však upozorňuje, že tento projekt neznamená vyléčení pacientů. Pole aplikace těchto výzkumů je mnohem širší, neboť choroba ve vyspělých zemích výrazně postupuje, dodává.
    V roce 2010 bylo v Evropě měsíčně registrováno 1850 nových případů, tedy šestkrát více než v 90. letech. Z dosud téměř nejasných příčin vzniká diabetes v čím dál tím nižším věku. Ještě před několika lety se průměrný věk, kdy se cukrovka projevila, pohyboval mezi pěti a patnácti lety, zatímco dnes to je hned po narození do pátého roku, uvádí doktor Pinget.

Zdroj: afp.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zdraví » Zdraví