USA zavedly protiruské sankce, EU hrozí a Krym míří do Ruska - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

USA zavedly protiruské sankce, EU hrozí a Krym míří do Ruska

zdroj: cs.wikipedia.org

Kyjev | Spojené státy dnes rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu, kteří ohrožují demokracii na Ukrajině a zpochybňují její svrchovanost. Evropská unie, která ve středu...

 

oznámila balík štědré finanční pomoci Kyjevu, se sankcemi ještě váhá. Na mimořádném summitu rozhodla pozastavit jednání s Moskvou a pohrozila dalším postihem. Krymský parlament mezitím odhlasoval připojení k Rusku, což mezi moskevskými poslanci vyvolalo nadšený souhlas. Kreml zatím mlčí.
    Americký prezident Barack Obama i úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov rozhodnutí krymského parlamentu odsoudili jako nelegitimní a porušující ústavu, Kyjev pohrozil rozpuštěním krymského sněmu. USA se rozhodly vyslat své stíhačky do Pobaltí a Polska, aby tak daly najevo snahu posílit spojence.
    O vízových sankcích jednali ministři zahraničí obou velmocí John Kerry a Sergej Lavrov v Římě. Ruský ministr se dozvěděl, že jmenný seznam potrestaných zatím neexistuje. Pokrok v řešení ukrajinské krize ale schůzka nepřinesla. Lavrov si nicméně vyslechl Kerryho návrhy. "O konečné dohodě zatím nelze hovořit. Prezidentu Ruské federace podám zprávu, a prezident pak rozhodne," řekl. Američané prý navrhují "jakýsi mezinárodní mechanismus", s nímž se chce ruská strana hlouběji seznámit.
    Evropská unie kvůli Krymu pozastavuje rozhovory s Ruskem o vízech a nové vzájemné obchodní a partnerské dohodě, uvedl Herman van Rompuy poté, co předsedal mimořádné schůzce lídrů osmadvacítky. EU také žádá rychlé zahájení přímých jednání mezi vládami v Kyjevě a Moskvě. Pokud takové rozhovory nepřinesou v příštích dnech výsledek, pohrozila unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob.
    Vývoj okolo Krymu "podtrhuje úsilí posílit energetickou bezpečnost", usoudil český premiér Bohuslav Sobotka. Unie by se podle něj měla umět rozhodovat svobodně, bez závislosti na ruské ropě a ruském plynu. Sobotka také podpořil podpis politické části asociační dohody EU s nynější ukrajinskou vládu, a to v zájmu posílení její autority v úsilí o zachování integrity země.
    Mezitím ale krymský autonomní parlament překotně jednal. Velkou většinou hlasů schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny, které se má konat 16. března.
    Podle krymského vicepremiéra Rustama Těmirgalijeva vstupuje rezoluce o připojení k Rusku v platnost dokonce okamžitě, referendum ho má jen potvrdit. Prý se pro odtržení od Ukrajiny vysloví nejméně 70 procent krymských občanů.
    Pod správu Kyjeva začlenil Krymský poloostrov v roce 1954 sovětský vůdce Nikita Chruščov. Dveře Krymu k návratu mohou otevřít poslanci ruské Státní dumy. Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž příslušné území patřilo. Ale tento požadavek vypouští novela, o níž by poslanci mohli hlasovat už příští týden.
    Na Krymu ruské jednotky dál posílily své pozice a zpevnily blokádu ukrajinských vojenských objektů. Podle místních médií na několika místech budují okopy. Výsadkové lodi ruské armády v noci dopravily do Sevastopolu dalších 50 kusů vojenské techniky a 500 vojáků.
    Ruská armáda dnes navíc zahájila dosud největší cvičení vojsk protiraketové obrany na západě země.
    Mise vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se dnes na Krym nedostala a na další vývoj čeká v ukrajinském Chersonu.
    Ve východoruských regionech s ruskojazyčnou menšinou se Kyjevu věrné bezpečnostní složky snaží blokovat akce proruských radikálů. V Doněcku, kde je poměr sil vyrovnaný, policie vytlačila promoskevské povstalce ze sídla gubernátora a zadržela jejich vůdce Pavla Gubareva.
    Interpol dostal od ukrajinských úřadů žádost o vydání mezinárodního zatykače na svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, stíhaného ve vlasti za "zneužívání moci a vraždy". Interpol nyní rozhoduje, zda žádost odpovídá předpisům této policejní organizace.
    V Praze odpoledne přistál armádní speciál s dalšími 11 zraněnými ukrajinskými demonstrantů, kteří se budou léčit v Česku, vesměs ze střelných poranění.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

 

 

 

ORLEN Jobs