Odborník: Jarní půst není hladovka,chronicky nemocným může škodit

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Jarní půst odlehčí tělo od škodlivin a nastartuje organismus k nové aktivitě. Podle církevního kalendáře se držel po skončení masopustu do Velikonoc, v moderní době bývá součástí jarní očisty. Lidé...

ale podle Pavla Suchánka z pražského Institutu dietologie a výživy v souvislosti s půstem podléhají řadě mýtů. Například se mluví o tom, že půst je hladovka, držet půst může každý, jíst se má jen syrová zelenina a pít se nemá vůbec. Před těmito mýty Suchánek varoval.
    "Omezení příjmu kalorií příznivě působí na zdraví, klesá riziko rakoviny, nemocí srdce a cév či cukrovky. Obecně lze říci, že půst zpomaluje stárnutí a má potenciál prodloužit život," řekl Suchánek ČTK.
    Při půstu se na minimum omezí maso, což odlehčí ledvinám a játrům, sníží krevní tlak a cholesterol. Půst není hladovění. Na rozdíl od hladovění, kdy se činnost žaludku postupně zastaví, se při správném půstu jen mírně zpomalí. Pokud člověk doplní půst pohybem, posílí si svaly a zbaví se přebytečného tuku. Při opakovaných hladovkách se naopak svaly ztrácejí a tuku v těle přibývá.
    "Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitamínů a minerálních látek do stravy. Nejprve se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak se přidají cereálie, později bílé rybí maso," popsal Suchánek.
    Zdůraznil, že půst není vhodný pro každého - uškodit může diabetikům, lidem s kolísavým tlakem i nemocemi trávicího traktu. Výpadek bílkovin z masa ohrožuje děti, dospívající, těhotné a kojící ženy.
    S omezením stravy při půstu klesá příjem tekutin. Dehydratace zvyšuje riziko chyb a zranění. "Pitný režim je tedy v období půstu důležitější než při běžném režimu. Jestli normálně vypije člověk 1,5 až dva litry, tak v období očisty by to mělo být zhruba 2,5 litru," doporučil Suchánek.
    Při půstu by měla být zelenina podávána hlavně ve formě zeleninových polévek. Dny do Velikonoc bývají chladné, a tak je potřeba zahřát tělo, ne ho syrovou stravou ochlazovat. Navíc některé druhy zeleniny jsou po tepelné úpravě stravitelnější a tělo získá víc prospěšných látek, třeba lykopen z domácího kečupu a beta karoten z dušené mrkve.
    Podle Suchánka by lidé měli využít dní do Velikonoc nejen k tomu, aby si udělali pořádek v jídelníčku, ale také v pohybové aktivitě. Měla by být pravidelná a natolik intenzivní, aby se udržoval vysoký obrat energie, což je nejlepší cesta k udržení štíhlosti.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zdraví

» Zdraví » Jídlo a pití