ČR trpí chronickým nedostatkem dárců orgánů, nemocnice nemají na jejich vyhledávání

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | V ČR je málo dárců orgánů, protože nemocnice nemají na platy pracovníků, kteří by je vyhledávali a profesionálně spolupracovali s transplantačními centry jako je to v některých jiných zemích. ČTK to řekla...

vedoucí lékařka oddělení odběrů orgánů Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Eva Pokorná. Nedostatek dárců brzdí další nárůst transplantací srdce v ČR. V IKEM voperovali loni rekordních 50 srdcí, protože měli i rekordní počet zemřelých dárců. Dalších 114 lidí na srdce čeká.
    "Nejvyšší dostupnost transplantací v Chorvatsku a Španělsku je daná zcela jinou organizací dárcovského programu," řekla ČTK Pokorná s tím, že ČR je s 19,8 zemřelými dárci na milion obyvatel v půlce evropského žebříčku. Chorvatsko má na stejný počet obyvatel 36,5 zemřelých dárců, Španělsko 34,8. Za ČR jsou například Británie se 17 zemřelými dárci na milion obyvatel, Švédsko s 15,1 či Německo s 12,8.
    Na rozdíl od ČR a jiných zemí s horším umístěním v žebříčku pracuje ve španělských a chorvatských nemocnicích na každém oddělení ARO a JIP člověk, který se věnuje dárcovskému programu. "Aktivně dárce vyhledává, to znamená, že má přehled o každém příjmu, o každém pacientovi s těžce poškozeným mozkem. Nezasahuje do léčby, to mu nepřísluší, ale pokud ošetřující lékař indikuje zemřelého k odběru orgánů, dárcovský manažer převezme komunikaci s transplantačním centrem, s rodinou a odbřemení lékaře," popsala systém Pokorná.
    V ČR je podle ní vše na ošetřujícím lékaři, ukládá mu to zákon i profesionální povinnost. Pokud ale slouží sám a musí přijmout několik akutních pacientů, postarat se o ty, kteří na oddělení leží, tak i kdyby s transplantačním centrem a rodinou zemřelého o darování orgánů jednat chtěl, nemá na to kapacitu.
    Pro péči o zemřelé dárce existuje kód, který by měly hradit zdravotní pojišťovny. To ale nepřináší takové peníze, aby ředitel nebo vedoucí oddělení mohl zaplatit příslužbu, kdyby se dárce objevil, aby převzala tuto část práce a sloužící se mohl dál starat o oddělení.
    V ČR platí princip předpokládaného souhlasu s darováním, kdo po smrti orgán darovat nechce, zapíše se do registru osob nesouhlasících. ČR má národní akční plán podpory dárcovství orgánů schválený vládou, deklarující například i to, že převezme systém osvědčený v zemích s nejvyšším počtem dárců, což se podle Pokorné nestalo.
    Odborná společnost alespoň udělala krok ke zvýšení počtu dárců tím, že rozšířila indikační kritéria. Nyní neexistuje věková hranice pro dárce orgánů. Vhodný dárce pro srdce je muž do 50 let a žena do 55 let, před dvěma desítkami let byla kritéria přísnější a nyní se ještě víc uvolnila. "Nabízíme každého možného dárce do 60 let, aby si kardiologové sami zvážili, zda je nebo není vhodný a případně indikovali další doplňující vyšetření," shrnula Pokorná.
    V IKEM transplantovali jako první v ČR úspěšně srdce 31. ledna 1984 muži, který by bez zákroku nepřežil tři týdny, operace mu prodloužila život o více než 13 let. Za 30 let tak pomohli 938 pacientům.

Počet zemřelých dárců orgánů v Evropě na milion obyvatel v roce 2012

stát	počet na jeden milion obyvatel
Chorvatsko	36,5
Španělsko	34,8
Belgie	32,9
Portugalsko	28,5
Malta	26,6
Francie	24,8
Estonsko	24,3
Rakousko	22,5
Itálie	22,4
Irsko	20,7
Finsko	20
Česká republika	19,8
Lotyšsko	19
Velká Británie	17
Polsko	16,1
Slovinsko	15,5
Švédsko	15,1
Maďarsko	14,3
Dánsko	13,7
Litva	13,7
Nizozemsko	13,2
Slovensko	13,1
Německo	12,8
Lucembursko	7,9
Řecko	7
Kypr	7
Rumunsko	3,4
Bulharsko	0,6