Objev českého vědce pomůže při hledání léčby nádorů - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 7. října 2026, svátek má Justýna.

Aktuality

Objev českého vědce pomůže při hledání léčby nádorů

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

BRNO | Mladý český vědec Michal Zimmermann objevil dosud neznámý genetický faktor rozhodující o způsobu opravy poškozené DNA. Lékaři možná v budoucnu využijí jeho objev při hledání účinnější...

 

léčby dědičných nádorů prsu a vaječníků. Výsledky výzkumu zveřejnil v lednu vědecký časopis Science, sdělil dnes novinářům mluvčí Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně Jakub Ondroušek.
    Zimmermann působí v CEITEC, objevu však dosáhl v laboratoři americké Rockefellerovy univerzity, kam se dostal při doktorském studiu. Jeho výzkum sledoval chování nádorových buněk u dědičné rakoviny prsu a vaječníků při léčbě chemoterapeutiky. Léky u nádorových buněk cíleně vyvolávají poškození DNA tazvaným dvouřetězcovým zlomem. Při léčbě dochází k přerušení obou řetězců šroubovice DNA.
    Buňky dědičných nádorů prsu často obsahují genové mutace, které neumožňují správnou opravu zlomů, a proto buňky po působení chemoterapeutika hynou a nádor ustupuje. Pokud ovšem buňky nádoru najdou cestu, jak zlomy opravit bezchybně, nádor získá rezistenci k léčbě. Právě gen Rif1, který Zimmermann objevil, rozhoduje o typu opravy DNA, a tím ovlivňuje úspěšnost léčby.
    "Naše experimenty naznačují, že mutace genu Rif1 může genetické změny způsobující chybnou opravu poškození DNA v podstatě 'vyrušit'. Zlomy způsobené léčivem mohou být v tom případě opravovány s menším počtem chyb a buňky nádoru mohou přežít," uvedl Zimmermann.
    Objev funkce genu Rif1 otevírá nové možnosti pro klinický výzkum rakovinných onemocnění prsu a vaječníků, ale také vyšší šance pro optimální prognózu a cílenou individuální léčbu. Z dosažených výsledků vyplývá, že sledování mutací genu Rif1 v dědičných nádorech prsu a vaječníků mohou lékaři v budoucnu využít při volbě efektivní terapie, uvedl Ondroušek. Tuto hypotézu musejí nyní vědci ověřit na myších a později také u onkologických pacientů.
    "Náš výzkum byl doposud ryze základní - zaměřovali jsme se především na popsání mechanismu regulace oprav dvouřetězcových zlomů. Nepracovali jsme přímo s buňkami nádorů, ale s geneticky upravenými myšími buněčnými liniemi," vysvětlil Zimmermann.

 

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zdraví  » Zdraví  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 861x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.4%

 

Ne

35.8%

 

Je mi to jedno

17.8%

 

Nemám k tomu dost informací

17%

 

 

 

 

Regionální noviny