Archeologové odkrývají pozůstatky sovětského gulagu. První výzkum vedou Češi

Královéhradecký

6. září 2026, 06.31 | Žezkazgan – Vůbec první výzkum bývalého tábora Gulagu, včetně archeologického odkryvu, zahájili v těchto dnech v Kazachstánu čeští odborníci. Jde o společný projekt archeologů ze Západočeské univerzity v Plzni a organizace Gulag.cz. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. První dny výzkumu přinesly důkazy o tom, že zde vězni trpěli o několik let déle než se uvádělo.

Země, kde po desetiletí fungoval represivní sovětský režim, se poprvé otevírá komplexnímu archeologickému výzkumu Gulagu. V Kazachstánu v těchto dnech pracuje vědecký tým, který dokumentuje pozůstatky jednoho z táborů Stěplagu, kterým v letech 1948 až 1956 prošlo přes 20 tisíc převážně politických vězňů z Ukrajiny, Pobaltí a dalších zemí, včetně dvou desítek Čechoslováků. Na expedici ve vesnici Těrekty u města Žezkazgan spolupracují archeologové katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Právě na její expedici z roku 2021 navazuje vůbec první archeologický výzkum Gulagu. Tábor u vesnice Těrekty je podle odborníků výjimečný a vhodný pro výzkum tím, že se dochovaly stopy celého vězeňského komplexu. „Našli jsme pozůstatky ženského tábora, mužský tábor s archeologickými relikty i stojícími stavbami, celé městečko strážných a velitelství, kam se později nastěhovali lidé z nedaleké zaniklé vesnice. Dochovaly se také zbytky hospodářské zóny, kde věznění muži a ženy vykonávali otrocké práce, ale i zapomenutý hřbitov obětí,“ popsal vedoucí archeolog Pavel Vařeka z FF ZČU.

Lágr také podle jejich nových zjištění fungoval nejspíš mnohem déle, než se u táborů Stěplagu dosud uvádělo. „Všechny odborné historické publikace hovoří o konci Stěplagu v roce 1956. Jenomže my jsme na místě nalezli skleněné lahve datované mezi lety 1959–1961,“ řekl Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz.

Zdroj: Andrea Čandová