Pátrání v lavině v Krkonoších skončilo, nikdo nenalezen - Královéhradecký - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Královéhradecký

Pátrání v lavině v Krkonoších skončilo, nikdo nenalezen

zdroj: archiv Metropolu

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) | Pátrací akce ve velké lavině zřícené v úterý do Modrého dolu v Krkonoších skončila. Záchranáři v laviništi nikoho nenalezli, řekl ČTK náčelník Horské služby Krkonoše Adolf...

 

Klepš. Horská služba na základě dostupných informací usuzuje, že pod lavinou nikdo neskončil. Pátrací akce byla počtem nasazených lidí a techniky největší v letošní zimě a jednou z největších za posledních zhruba deset let.
    "Nemáme informace o tom, že by se někdo pohřešoval na hřebenových boudách nebo v Peci pod Sněžkou, v přilehlém okolí či někde jinde," řekl Klepš. Ani podle něj nejsou žádné jiné indicie, že by v lavině někdo byl. Nevyplývá to ani ze svědectví lidí, kteří se v době sesuvu pohybovali v bezprostřední blízkosti lavinového svahu. V souvislosti s pádem laviny nehledá nikoho ani policie, potvrdila ČTK její královéhradecká mluvčí Iva Kormošová. Podle některých svědků se v oblasti pádu laviny údajně pohybovali tři lidé.
    V úterý odpoledne v laviništi pátralo 80 záchranářů, nasazeny byly čtyři vrtulníky, jeden s termovizí. S pátráním pomáhali i hasiči a členové polské horské služby. Dnes lavinu ještě zkoumalo pět záchranářů a dva psovodi se psy. "Naposledy bylo podobné nasazení při pátrání ve velkých lavinách v letech 2010 a 2008," řekl Klepš.
    V Modrém dole i jinde v Krkonoších podle horské služby hrozí pády dalších lavin. V horách platí třetí lavinový stupeň z pětibodové škály, což znamená značné lavinové nebezpečí. Ve žlabech a na lavinových svazích vítr uložil velké množství sněhu. "V současné době se oteplilo a teploty i na hřebenech Krkonoš v odpoledních hodinách dosahují plusových hodnot. Sněhové profily vykazují jen velmi slabou stabilitu. Nadále je možnost pádu deskových lavin. K uvolnění stačí mnohdy jen velmi malé zatížení," uvedl lavinový specialista Pavel Cingr. Nebezpečné jsou podle něj expozice všech světových stran.
    Podle odhadů byla lavina v Modrém dole dlouhá zhruba přes kilometr, v místě odtržení byla široká asi 300 metrů. Odtrhla se masa sněhu vysoká jeden až tři metry. Postupně se lavina zužovala a v místě sjetí do potoka měla šířku 50 až 70 metrů. Lavina vyjela až do protisvahu, cestou strhla kousek lesa. Chatu Děvín v Modrém dole lavina minula asi o deset metrů. "Děvín je dobře postavený. Staří Němci nebyli hloupí a věděli, kde ty domy mají postavit," poznamenal Klepš.
    "Lavina je výjimečná minimálně délkou, protože v minulosti tady spadly velké laviny, například v Malé Studniční jámě zhruba před deseti lety, kde byl odtrh podstatně větší, možná i šířka, ale co do délky se v Modrém dole jedná o jednu z nejdelších lavin, která kdy v Krkonoších spadla," řekl Klepš.
    Cestou do údolí s sebou lavina vzala smrkový porost. "Z laviny místy čouhají kořeny a vyvrácené stromy o průměru asi 30 centimetrů," popsal situaci v laviništi fotoreportér ČTK. Na první pohled lavina podle něj nijak mohutně nevypadá. "Člověk neznalý terénu ale nemá představu, jak je masa sněhu silná a co všechno zasypala," řekl.
    Lavina sjela do Modrého dolu z úbočí Studniční hory z místa zvaného Mapa republiky a zastavila se u boudy Děvín. V lokalitě Mapy republiky sníh každoročně vydrží nejdéle, nakonec tající sněhové pole získá podobu bývalého Československa. Když je zima bohatá na sníh, mocnost navátých sněhových vrstev tam dosahuje až 17 metrů.
    Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes oznámila, že zimní tyčová cesta vedoucí z Modrého dolu k Výrovce je kvůli pádu laviny uzavřená. "Žádáme návštěvníky hor, aby nechodili v těchto dnech ani k samotnému čelu laviny a nekomplikovali tak práci záchranářů z Horské služby Krkonoše a jejich kolegů z dalších složek Integrovaného záchranného systému, včetně strážců KRNAP," uvedl náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.
    Záchranáři vyjížděli k pádu laviny v Malé Studniční jámě v Krkonoších již minulý týden, při neštěstí zemřel osmadvacetiletý lyžař. Další dva lyžaři ve věku kolem třiceti let pád laviny přežili, jeden z nich skončil se zraněním v péči lékařů.
    V Krkonoších každoročně spadne několik desítek lavin, za největší jsou označováné laviny, které 8. března 1956 zpustošily Obří a Labský důl. Podle údajů citovaných serverem laviny.info měla lavina v Obřím dole délku dráhy 1400 metrů a šířku 150 metrů. V Labském dole měla dráha laviny délku 1180 metrů a šířku 200 metrů. Zřejmě nejtragičtější následky měl pád dvou lavin 20. března 1968 v místě Bialy Jar na polské straně Krkonoš. Sníh tehdy zavalil turisty stoupající na Sněžku, přičemž 19 lidí zahynulo. 

 

Největší laviny v Krkonoších spadly v jeden den v březnu 1956

 

Výběr informací o lavinách v oblasti Krkonoš (v oblasti Modrého dolu u Pece pod Sněžkou dnes odpoledne spadla velká lavina):
    - Lavinová činnost je v Krkonoších poměrně intenzivní. Podle stránek Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je na obou stranách Krkonoš zmapováno přes 100 míst, kde laviny padají. Jsou to především oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma, na polské straně pak Sněžné jámy, Kociol Lomniczki a Bialy Jar.
    - Podle stránek Horské služby pochází první hodnověrná písemná zpráva o zhoubné lavině v Krkonoších z 15. února 1655, kdy ve Sklenařovicích nedaleko Svobody nad Úpou strhla lavina dvě chalupy.
    - Podle téhož zdroje zasypaly laviny v Krkonoších od roku 1655 do roku 2004 celkem 92 lidí, z nichž 67 zahynulo. Od roku 2004 byly v Krkonoších zaznamenány další dva případy úmrtí pod lavinou. Naposledy minulý čtvrtek zemřel v Malé Studniční jámě mladý lyžař, 26. prosince 2008 pak lavina zabila šestatřicetiletou skialpinistku v takzvané Červinkově muldě mezi Luční boudou a Svatým Petrem.
    - Zřejmě nejtragičtější následky měl pád dvou lavin 20. března 1968 v místě Bialy Jar na polské straně Krkonoš. Sníh tehdy zavalil skupinu turistů stoupajících na Sněžku, přičemž 19 lidí zahynulo.
    - Soustavné pozorování a zaznamenávání lavinových sesunů začalo v Krkonoších v lednu 1954. Od té doby do konce roku 2003 bylo podle údajů Horské služby na českém území Krkonoš zaznamenáno celkem 727 lavinových sesuvů.
    - Za největší bývají označovány laviny, které 8. března 1956 zpustošily Obří a Labský důl. Podle údajů citovaných serverem laviny.info měla lavina v Obřím dole délku dráhy 1400 metrů a šířku 150 metrů. V Labském dole měla dráha laviny délku 1180 metrů a šířku 200 metrů.
    - V posledních letech zažily Krkonoše mimořádně velkou lavinu 12. dubna 2002, kdy po úbočí Studniční hory sjelo 280.000 tun sněhu. V lednu 2005 sjela do Obřího dolu velká lavina o délce zhruba 800 metrů.
    - Modrý důl, kde dnes spadla velká lavina, je jednou z nejznámějších lavinových drah Krkonoš. Podle údaje z webu KRNAP zde velká lavina sjela 3. února 1985. Svah se tehdy odtrhl v šířce 180 metrů a lavina projela až na dno dolu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kraje  » Královéhradecký