V japonské Ósace začala světová výstava EXPO 2025

Olomoucký

14. dubna 2025, 05.35 | Ósaka - Architektura českého národního pavilonu, který se včera otevřel veřejnosti
na Světové výstavě EXPO 2025 v Ósace, odráží myšlenku životní energie a neustálého rozvoje. Autorem návrhu je studio Apropos Architects, které pracuje s motivem spirály. Návštěvníci pavilonu procházejí 260 metrů dlouhou cestou, která se vine kolem objektu a postupně stoupá vzhůru přes čtyři patra až se vynoří na vyhlídkové střeše. Tento dynamický pohyb symbolizuje nejen plynutí času a rozvoj jedince, ale i osobní
a společenský růst.

Do Ósaky se všeobecná světová výstavy EXPO 2025 vrací po 55 letech a studio Apropos Architects transparentním domem se skleněnou spirálou citlivě odkazuje na český pavilon v Japonsku z roku 1970. Pavilon, umístěný na významné křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru, je sám o sobě architektonickým exponátem. Upoutává pozornost svou siluetou, která se směrem vzhůru rozšiřuje a zdánlivě odporuje zemské gravitaci, a průhlednou skleněnou fasádou. Tato fasáda, tvořená tabulovým uměleckým sklem, nejen odkazuje na bohatou tradici českého sklářství, ale zároveň vytváří jedinečný výstavní prostor. Díky proměnlivému dennímu světlu se atmosféra interiéru neustále mění, čímž dodává expozici dynamiku a jedinečný vizuální zážitek. Návštěvník pavilonu se při pohybu po galerijní cestě nejen fyzicky zapojuje, ale zároveň vstřebává umělecký obsah expozice, čímž posiluje svou vnitřní vitalitu. Architektura pavilonu podněcuje k pohybu vzhůru a fyzické aktivitě, zatímco expozice inspiruje k duševnímu zamyšlení. Dohromady tak vytvářejí prostor, který propojuje pohyb těla i mysli. Na jedinečné multimediální instalaci uvnitř galerijní cesty se podíleli renomovaní čeští vizuální umělci. Výstava začíná monumentálním křišťálovým sousoším Stromy rostou do nebe od Ronyho Plesla.

Hlavním vizuálním prvkem je kresebně-malířský narativ Jakuba Matušky aka Maskera, který se táhne po celém obvodu pavilonu. Jeho více než 200 metrů dlouhá kompozice se metaforicky roztáčí do spirály jako odraz lidského úsilí. Působivý audiovizuální zážitek umocňuje multimediální instalace od Lunchmeat Studia, která propojuje celý prostor. Cesta, spojující historické dědictví s inovativním uměním, zahrnuje také bronzovou sochu Akt na skále od Alfonse Muchy a fascinující skleněnou instalaci Herbarium od firmy Lasvit. Vystavuje se také v architektonicky zajímavých nikách uvnitř tubusu. Na samotném vrcholu, dvanáct metrů nad zemí, rampa vede na prostornou vyhlídkovou terasu. Ta končí výraznou střešní "korunkou", kde se nachází VIP Lounge salónek. Odtud se otevírá nejen panorama klidného moře, ale i úchvatný pohled skrz prosklený světlík přímo dolů do auditoria. Poslední kapitolu expozice a pomyslné cesty návštěvníka pavilonem tvoří schodiště z vyhlídky zpět dolů na zem. Je zasazeno do dutiny zdvojených stěn válce, které vedou do přízemí s restaurací, kde si lidé mohou vychutnat českou gastronomii. Vedle návštěvnického schodiště z vyhlídky do přízemí, se vnitřním tubusem vine druhé schodiště, které slouží auditoriu. Schodiště propojují tribuny auditoria, restauraci v přízemí a VIP salónek. Důmyslná kompozice obou schodišť zajišťuje jasné oddělení provozů výstavy a multifunkčního sálu.

Zdroj: Nikola Lorinczová