Nemocnice Na Bulovce oslavila 85 let

Praha

zdroj: Nemocnice Na Bulovce

Praha | Součástí připomínky vzniku Nemocnice Na Bulovce bylo i odhalení pamětní plakety „Velká Vaceška“ v parčíku před chirurgickým pavilonem. Nemocnice tak pomohla vrátit název jedné z několika vinic a...

usedlostí na pražskou místopisnou mapu, jejíž název byl již zapomenut a která v minulosti byla významnou součástí území, na kterém se dnes nachází nemocnice. Uvedl to mluvčí nemocnice Martin Šalek.
Historie Bulovky sahá až do doby Karla IV. Ten nařídil zřídit v okruhu tří mil od Prahy vinice. Jedním z majitelů vinic byl hrabě Bernard Bulle z Bullenau, který tu vybudoval barokní zámeček. Právě ten začal později sloužit jako vojenský lazaret.
Po skončení první světové války byl vypracován program stavby nové veřejné nemocnice. Stavět se začalo v roce 1925. Dne 21. 6. 1931 byla Nemocnice Bulovka slavnostně otevřena. Ceremoniálu provázejícího tuto akci se zúčastnila celá řada významných hostů v čele s primátorem Prahy Karlem Baxou, kterého doprovázeli ministři a mnoho vynikajících lékařů a dalších odborníků. Všichni měli možnost obdivovat nové zdravotnické zařízení, ojedinělé nejen svým technickým či personálním vybavením. Nová nemocnice byla schopna v rámci svých 765 lůžek zajistit skutečně komplexní a vysoce odbornou lékařskou péči, přičemž okruh své působnosti neustále rozšiřovala. Vzniklo zde např. první specializované urologické oddělení v Československu, rok na to byl v tuberkulózním pavilonu zřízený Ústav pro studium tuberkulózy při Univerzitě Karlově. Velmi záhy přestala původní lůžková kapacita stačit narůstajícímu počtu pacientů a bylo přistoupeno k dalšímu rozšíření nemocnice na 900 lůžek.
V době druhé světové války byla nemocnice známá po celé zemi. Týmem lékařů a sester z Berlína zde byl po atentátu operován Reinhard Heydrich. Areál nemocnice hlídaly stovky příslušníků SS. Dne 4. června 1942 brzy ráno Heydrich zemřel, údajně na celkovou sepsi. Válečné období představovalo těžkou zkoušku také pro zaměstnance nemocnice. Mnoho z nich bydlelo na svých odděleních a nesmělo se bez vědomí primářů vzdalovat, sestry se nesměly ani vdávat. Byla zavedena týdenní 56hodinová pracovní doba. Navzdory těmto opatřením se nemocnice aktivně účastnila odboje. Během okupace se v jejích prostorách skrývalo mnoho našich občanů, byly odtud také tajně zasílány léky a zdravotnický materiál odbojářům. Svou pomoc poskytla i během květnového Pražského povstání. Těžkou válečnou etapu dějin nemocnice dodnes připomínají pamětní desky a název chirurgického pavilonu, který nese jméno po gestapem umučeném MUDr. B. Budínovi.
Jako pozůstatek studené války se v nemocnici nachází bunkr, který se začal stavět na začátku padesátých let jako úkryt pro nemocné i zdravotníky pro případ jaderné války. Podzemní nemocnice může být zprovozněna do 60 minut, má svůj zdroj energie, ventilaci, zásobárnu vody a veškeré technické zázemí. Pro případ vážně nakaženého pacienta je zde instalovaná přídavná ventilace, která by zabránila, aby infekce unikla ven. V roce 1955 byla nemocnici otevřena jedna z prvních infekčních klinik v Evropě.
V 70. letech se nemocnice zařadila mezi pětici pražských fakultních nemocnic a začala vystupovat pod názvem Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice je stále výukovým pracovištěm všech tří lékařských fakult, ale už se nenazývá fakultní nemocnicí.
Popřát Nemocnici Na Bulovce k jejím 85. narozeninám přišli významní hosté. Kromě ředitelky Nemocnice Na Bulovce Andrey Vrbovské také potomek původních vlastníků Velké Vacešky (též Káclovky) Ales Kacl, ekonomický náměstek ministra zdravotnictví Petr Landa, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková, poradce ministra zdravotnictví Jiří Paděra, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Grill, zástupce ředitele odboru zdravotnické služby GŘ Vězeňské služby Michal Sičák. Později se připojila ještě vedoucí oddělení zdravotnictví Magistrátu Hl.m.Prahy Květuše Čelikovská a starosta MČ Praha-Letňany Ivan Kabický.

Zdroj: Nemocnice Na Bulovce

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kraje » Praha