20 let existence Slovenska přiblíží film složený z deseti snímků

Film

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Dvacet let existence Slovenska očima deseti slovenských režisérů reflektuje celovečerní snímek nazvaný Slovensko 2.0. V českých kinech se objeví od 18. září, dnes ho v Praze na pracovní projekci uvedla...

distribuční společnost Film Europe CZ.
    Film je mozaikou krátkých filmů především hraných, ale jsou mezi nimi i snímek animovaný, dokumenty a experimentální film. Jejich tvůrci jsou Juraj Herz, Martin Šulík, Peter Kerekes, Zuzana Liová, Mišo Suchý, Ondrej Rudavský, Peter Krištúfek, Viera Čákanyová, Miro Jelok a Iveta Grófová. Tvůrci představují generační, názorové a žánrové spektrum a podávají společenskokritickou a uměleckou reflexi současné slovenské situace a národních dějin posledního století.
    Slovensko oslavilo loni dvacet let státní samostatnosti. Jeho moderní historie je plná změn a střídání politických režimů. Některé z příběhů otevírají kontroverzní témata a připomínají dosud nereflektované události. Film Slovensko 2.0 tak představuje unikátní uměleckou reflexi moderních dějin země.
    Například animovaná Pravidla hry Ondreje Rudavského obsahují úryvky archivních dokumentů a upozorňují na stále se otáčející soukolí dějin, které historie jen občas naruší; promítači ve fiktivním kinosále jen vymění filmový kotouč. Martin Šulík svůj hraný příběh Pohřeb prezidenta zarámoval televizním zpravodajstvím z posledního rozloučení s Václavem Havlem, během něhož se staří manželé snaží dostat do nemocnice na kontrolu.
    Viera Čákanyová obsadila do hlavní role ve fiktivním dokumentu Rupicapra Američana, který se kvůli nesouhlasu s americkou politikou vzdal občanství a usadil na Slovensku. Jeho snem je na vlastní oči spatřit kamzíka horského - odtud i název příběhu převzatá z latiny. Zuzana Liová líčí ve snímku Bez vůně téměř beze slov smutné rozpoložení dělnice, která v továrně dostala výpověď.
    Milan Lasica a Emília Vášáryová hrají hlavní role starých herců, přizvaných na základě castingu štábem mladých filmařů k natáčení malé scény. Peter Krištúfek dal svému krátkému filmu název Jediná známá fotografie boha. Režisér Juraj Herz obsadil sám sebe do fantaskního příběhu Čestný občan o tom, co se mu zdálo, když v Kežmaroku přebíral toto ocenění. Mišo Suchý žijící v Americe popisuje v dokumentu Návraty samotu a odlučování svých rodičů, které si z mládí pamatuje jinak.
    Peter Kerekes dal své dokumentární relity show název Druhý pokus. Jeho pokus, pozvat, podobně jako Vasil Bilak v roce 1968 Rusko, nějakou zemi, aby obsadila Slovensko a zachránila demokracii, však skončil nezdarem. Finové na jeho zvací dopis, který se snažil doručit, nereflektovali a podle slovenského ministra vnitra by mu za to nehrozil ani žádný postih.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Film