Film Památkáři líčí boj o záchranu umění za války

Film

zdroj: mkstrebic.cz

Česká republika | Příběhem mužů, kteří byli ochotní zemřít pro umění, je americký film Památkáři. Podle knihy Roberta M. Edsela Po stopách nacistických pokladů si scénář napsal George Clooney, který je také...

režisérem a producentem snímku z konce druhé světové války. Líčí příběh mužů, kteří se snažili zachránit umělecká díla zabavená hitlerovskou armádou. Vedle Clooneyho v něm hrají Matt Damon, Bill Murray, John Goodman a Cate Blanchettová. CinemArt film uvede do českých kin 27. února.
    Film se odehrává v době, kdy už bylo téměř jasné, že Německo bude poraženo a pomalu se začínaly napravovat válečné škody. Kromě lidských obětí a zničených měst byl nejasný osud tisíců uměleckých děl, které nacisté nakradli pro zamýšlené Hitlerovo muzeum v Linci. Odborníci tak iniciovali vznik týmu tvořený řediteli muzeí, umělci, architekty a historiky umění, který postupoval za spojeneckými vojsky a hledal stopy po vzácných artefaktech.
    "Žil jsem ve Florencii. Jednou jsem přecházel přes most Ponte vecchio, jediný most, který nebyl nacisty zničen, když prchali ze země, a lámal jsem si hlavu nad tím, jak byly všechny tyto kulturní poklady zachráněny a kdo je vlastně zachránil? Vždyť to byl největší konflikt v dějinách…," uvedl k výběru tématu Grant Heslov, spoluautor scénáře a spoluproducent filmu.
    Odpovědí je MFAA (Monuments, Fine Arts and Archives group) - zmíněný program pro záchranu památek a umění, jehož členům se přezdívalo Památkáři. "Kultura byla ohrožena," říká Clooney. "A to se stále opakuje. Byli jsme toho svědky v Iráku. Muzea tam nebyla chráněna a viděli jsme, kolik z jejich kultury bylo navždy ztraceno," připomíná, že umění trpí při ozbrojených konfliktech i dnes. A umění ztracené za druhé světové války se hledá také do současné doby, jak dokládá třeba nedávno zveřejněný případ z Mnichova.
    Památkáři se převážně natáčeli v Německu a Anglii. Desítky lokací v těchto zemích musely dublovat jiná místa jako Washington, New York, Chicago, Paříž, Velká Británie, Belgie, Německo, Rakousko a Itálie, aby reprezentovaly katedrály, muzea, zámky, solné doly, nemocnice, letiště i rezidenční čtvrti. Filmový architekt Jim Bissell třeba pozměnil interiér dómu sv. Štěpána v Halberstadtu, aby vypadal jako katedrála sv. Bavona v Gentu v Belgii, místo původu a stávající domov Gentského oltáře od bratrů Van Eyckových. Jeskyně v pohoří Harz se proměnily v doly v Merkers v Německu a v Altaussee v Rakousku - dvě monumentální skrýše pro kořist uloupenou nacisty.
    Gentský oltář má pověst jednoho z nejčastěji kradených uměleckých děl, místo i majitele měnil od 16. století. Podobně dramatický příběh ale má i Vyšebrodský oltář, jeden z nejcennějších klenotů, které vystavuje Národní galerie v Praze a o nějž nyní žádají v rámci restitucí vyšebrodští cisterciáci. Cyklus devíti deskových obrazů pochází ze 40. let 14. století, jeho osudy ve 20. století ale kopírují dramatické zvraty evropských dějin. Za války se několikrát stěhoval až se v roce 1945 dostal do Prahy, kde je dosud.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Film