Film Jitky Rudolfové Rozkoš je o posedlostech i stereotypech

Film

zdroj: nafialce.cz

Praha | Podle vlastního scénáře natočila film s názvem Rozkoš režisérka Jitka Rudolfová. Hledá v něm různé podoby zmíněného stavu, posedlosti fyzické i psychické a jako prostředí, ve kterém se hrdinové...

snímku pohybují, si zvolila umělecký svět. Film režisérky, která v roce 2009 debutovala filmem Zoufalci, má premiéru 5. prosince.
    Film se zabývá posedlostí láskou, uměním, originalitou, napodobováním, úspěchem, penězi i sama sebou. Uvažuje o tom, že každá posedlost člověka dříve či později dovede k zániku, pokud nad ní ztratí nadhled a nechá se jí uvláčet. Jenže jedině při tom "vláčení", přes všechny odřeniny a šrámy, je možné na několik málo okamžiků nalézt jedinečnou rozkoš - a podle mnohých v životě o nic jiného nejde.
    Film vypráví příběh Mileny, úspěšné filmové střihačky, kterou hraje Jana Plodková. Čím déle působí v uměleckém světě, tím větší má pocit ubíjejícího stereotypu. Je zamilovaná do Vladimíra (Martin Myšička), s nímž se však stýká především prostřednictvím posíláním sms zpráv. Vztah tak má veškeré klady a zápory této komunikace - oba jsou si neustále nablízku, milovaná osoba je jakoby stále přítomná; spolu ale nejsou.
    Vzájemná setkání Mileny a Vladimíra jsou relativně řídká, společný sex ale je z Mileniny strany láskyplný, v jeho případě je to komplikovanější a pro Milenu stále bolestivě nerozluštitelné. Píšou si denně a Milena si myslí, že pokud by mu na ní nezáleželo, tak by jí stále nepsal.
    Stala se z toho pro ni past, ze které se racionálně snaží vymanit, emocionálně však stejně vždy upadá zpět. Snaží se vztah ukončit, ale stále neúspěšně. Nedokáže to ani Vladimír; příběh, který mohou mnozí vnímat jen jako hru na vztah, je o neustálém odmítání a zároveň neustálém vracením se k něčemu, k sobě.
    Režisérka se esemesky, které si oba posílají, rozhodla ukázat psané i na plátně. Podle ní je o typ komunikace, který dostane jiné emocionální vyznění, když jej někdo nahlas předčítá, než když si ho každý musí přečíst sám. "Chtěla jsem, aby to v tomto směru bylo co nejblíže realitě, co nejblíže tomu, jak to vnímáme my sami, když od někoho dostaneme esemesku," uvedla.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Film

» Zajímavosti