Hollywood se učí točit Číně na míru

Film

zdroj: archiv Metropolu

Las Vegas | Až se příště sejdou superhrdinové v pokračování filmu Avengers, nebuďte překvapeni, pokud se v některé části příběhu ocitnou v Číně. Vzhledem k tomu, jak roste místní trh - skoro stejně, jako Hulk na...

filmovém plátně - režisér Avengers Joss Whedon čeká, že mu jednoho dne někdo zavolá, aby umístil děj alespoň částečně do Číny, napsal server Entertainment Weekly.
    "Právě teď pracuju na scénáři, a pokud mě někdo osloví a řekne: 'Pomýšlíme na to, udělat kus tohohle v Číně', pak o tom budu muset přemýšlet," prohlásil Whedon. "Mám Čínu na zřeteli. Jinak to teď ani být nemůže."
    V době, kdy se severoameričtí vlastníci kin sešli v Las Vegas na každoročním setkání CinemaCon, stav domácího filmového průmyslu nijak růžově nevyhlíží. Letošní kasovní zisky zaostávají o 12 procent za srovnatelným obdobím loňského roku a prodej vstupenek na 3D filmy nadále klesá.
    Švenknete-li na opačnou stranu zeměkoule do Číny, nemůže být obraz odlišnější. Jestliže se zdá, že dlouhodobá americká láska k filmům začíná poslední dobou jaksi chladnout, Číně se zapalují lýtka vášnivým novým milostným vztahem. Jak vášnivým? Řekněme to takhle: Když měl v prosinci 2009 premiéru film Jamese Camerona Avatar, bylo v Číně jen 13 pláten IMAX. Nyní jich je 110 a v nejbližší době má přibýt dalších 140.
    "Když jedu do Číny, lidé si mi říkají o autogram," prohlásil Richard Gelfond, ředitel kanadské společnost IMAX, která patří k předním světovým výrobcem trojrozměrných promítacích systémů. "To se mi obvykle v jiných zemích nestává," dodal suše.
    Příjmy z kasovních zisků v loňském roce v Číně stouply o 30 procent na 2,7 miliardy dolarů a Čína tak odsunula na třetí místo Japonsko a stala se po USA druhým největším filmovým trhem na světě. Nová kina tu rostou jako houby po dešti tempem zhruba deset denně a podle některých odhadů Čína předstihne USA a stane se největším filmovým trhem během následujících pěti let.
    Nijak tedy nepřekvapí, že se Hollywood snaží získat z takhle nespoutaného rozmachu tolik peněz, kolik jen může. "Na Čínu teď myslí většina producentů," řekl Barry Levine, producent sci-fi filmu Nevědomí, který měl v USA premiéru v pátek 19. dubna. "Je to gigantický trh, pokud se na něj dokážete dostat. Ale musíte to udělat chytře."
    Není pochyb o tom, že hledání těch nejchytřejších cest, jak zaujmout čínské diváky, se stalo jednou z priorit filmového průmyslu. Po celé roky jednou z největších překážek proniknutí na čínský trh byly kvóty na zahraniční filmy, které zavedlo čínské vedení ve snaze ochránit vlastní filmový průmysl.
    Tato kvóta, která omezovala počet zahraničních filmů uvedených v místních kinech na 20 ročně, byla zmírněna a přidáno povolení pro dalších 14 filmů ročně pod podmínkou, že jsou ve formátu 3D nebo IMAX, které čínští diváci obzvlášť zbožňují. A aby byl tenhle hrnec s kaší ještě sladší, zvýšila Čína podíl pro zahraniční filmaře z čínských kasovních zisků ze 13 procent na 25 procent.
    Nadále ale pro hollywoodská studia představuje velkou výzvu nutnost prokličkovat mezi finančními, politickými a kulturními složitostmi. Všechny filmy musí být předloženy čínskému státnímu úřadu pro rozhlas, film a televizi, který dohlíží na dodržování přísného kodexu s cílem vykořenit z nich taková tabu, jako je sex, násilí, náboženství, kritika čínské vlády, a dokonce i tak nadpřirozený fenomén, jako jsou cesty časem či duchové.
    Aby prošla přes tento cenzorský systém, jsou filmová studia čím dál tím ochotnější přestříhat a přešít své snímky speciálně pro čínské publikum. V nadcházejícím sci-fi hororu Světová válka Z tak byly například z verze pro čínský trh vyklučeny zmínky o pandemii zombií pocházejících z Číny. A v případě nedávného remaku Rudého úsvitu invazní armáda není z Číny, ale Severní Koreje - pochopitelně jen v čínských kinech.