Karlovarský festival ocení amerického filmaře Olivera Stonea

Film

zdroj: wegotthiscovered.com

Praha | Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ocení Křišťálovým glóbem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii amerického scenáristu, režiséra, producenta a trojnásobného držitele Oscara Olivera...

Stonea. Další toto prestižní ocenění v Karlových Varech převezme kostýmní výtvarník a držitel Oscara Theodor Pištěk. Na dnešní tiskové konferenci v Praze to oznámil prezident přehlídky Jiří Bartoška, 48. ročník festivalu se uskuteční od 28. června do 6. července.
    V čele hlavní mezinárodní poroty bude polská scenáristka, režisérka a absolventka pražské FAMU Agnieszka Hollandová. Její třídílnou minisérii Hořící keř, kterou věnovala Janu Palachovi, uvidí fanoušci poprvé na velkém filmovém plátně. I letos nabídne MFF v Karlových Varech digitálně restaurované zásadní dílo československé kinematografie; tento projekt festival v roce 2011 inicioval. Po Vláčilově Marketě Lazarové a Formanově komedii Hoří, má panenko tu bude mít premiéru moravská sága Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci.
    Tvorbu Olivera Stonea připomene festival řadou jeho snímků. Podle uměleckého ředitele Karla Ocha mezi nimi bude i historický velkofilm Alexander Veliký z roku 2004 v nové autorské podobě, která bude mít v Karlových Varech evropskou premiéru.
    "Slavíme malé výročí - půjde o dvacátý ročník, na kterém se podílíme," řekl Bartoška. Připomněl, že stát tehdy dával od festivalu ruce pryč s tím, že nemá perspektivu. Ministerstvo kultury i letos do rozpočtu přispělo zhruba čtvrtinou, tedy 30 miliony korun. "Bez partnerů a sponzorů by se však nemohl konat," dodal.
    Podle výkonného ředitele Kryštofa Muchy zůstávají ceny vstupenek 13 let na stejné výši. Takzvaný festival pass na celou dobu stojí tisícikorunu, studenti ho získají po 700 Kč. Běžná vstupenka se bude prodávat za 65 korun, s obvyklou slevou ji zájemci získají po padesátikoruně.
    Z doprovodných akcí organizátoři upozornili na návrat skupiny Lucie v původním složení i čtyři reprízy legendárního Obludária Divadla bratří Formanů. Návštěvníky čeká průřez českým videoartem v rámci Ceny Jindřicha Chalupeckého. Neziskovým partnerem je charitativní organizace DebRA podporující lidi s onemocněním nazývaným jako nemoc motýlích křídel.
    Podeváté představí producenti a režiséři zemí střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu své nové projekty. Bude jich 18, ten nejslibnější podpoří Barrandov Studio. Dojde i na prezentaci desítky připravovaných východoevropských dokumentů.

Stone se ve svých filmech dotýká citlivých míst americké historie

Americký filmař Oliver Stone (66), který si odnese z letošního karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus, patří k nejvýraznějším postavám americké kinematografie posledních dekád. Píše, režíruje a produkuje populární, ale také poměrně kontroverzní filmy, ve kterých se často dotýká citlivých míst americké historie. Na kontě má Stone dva režijní Oscary, jež v 80. letech dostal za filmy inspirované válkou ve Vietnamu - Četa a Narozen 4. července.
    První pozlacenou sošku si newyorský rodák odnesl už v roce 1979 za scénář k Půlnočnímu expresu režiséra Alana Parkera. K filmu se Stone, někdejší student univerzity v Yale, dostal vlastně díky armádě, která mu po službě ve Vietnamu zaplatila školu. Válce, ze které si odnesl vyznamenání, zranění i trauma, se věnoval i v Nebi a zemi (1993). Už dříve ale ukázal, že není autorem jednoho tématu. Stačí připomenout film o světě velkých financí s názvem Wall Street (1987) a jeho pokračování (2010).
    Během téměř čtyřicetileté kariéry natočil Oliver Stone, známý svými levicovými postoji, i životopisné filmy. Hrané o životě rockové hvězdy Jima Morrisona (The Doors, 1991) nebo amerických prezidentech Johnu F. Kennedym (JFK; 1991), Richardu Nixonovi (Nixon; 1995) a Georgovi Bushovi mladším (W.; 2008), ale i v Americe nepříliš příznivě přijaté dokumenty o Fidelu Castrovi (Comandante; 2003) či nedávno zesnulém venezuelském prezidentovi Hugovi Chávezovi (Jižně od hranice; 2009).
    Ne vše, na co Stone sáhl, se ale vydařilo - důkazem může být třeba historický velkofilm Alexander Veliký (2004). Někdy si vysloužil kritiku spolupracovníků, Quentinu Tarantinovi se třeba moc nelíbilo moralistické vyznění Takových normálních zabijáků (1994), jež Stone natočil podle jeho scénáře. Smíšené pocity vyvolal u diváků i film World Trade Center (2006). Loňskými Divochy sice dokázal, že filmové řemeslo nezapomněl, na další nezapomenutelný "majstrštyk" ale publikum marně čeká.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Film