Odbornice na odvykání: První cigareta byla často v restauraci, zákaz pomohl

Zdraví

29. května 2022, 08.02 | Lidé si často svou první cigaretu v životě zapálili v restauraci, pět let trvající zákaz proto pomohl, aby někteří nezačali nebo se ke kouření nevrátili. V rozhovoru s ČTK to řekla předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková. Přínosy potvrzuje přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC Fakultní nemocnice Brno Milan Sova, řada pacientů podle něj kouří méně.

Zákaz kouření v restauracích začal platit 31. května 2017. "První návrh takového zákona jsem našla z roku 1987," řekla Králíková. Podle ní díky omezení míst, kde je možné kouřit, řada lidí kouří méně nebo vůbec nezačne. Více lidem se také podaří závislosti zbavit. "Kouření v restauraci bylo snad nejčastější příčinou relapsu u našich pacientů," uvedla Králíková.

"Řada pacientů udává, že kouří méně vzhledem k tomu, nemohou kouřit u piva v restauraci. Tento pozitivní efekt je dlouhodobý a na účinky je třeba si počkat. Svoji roli také může sehrát i covid a s ním související omezení, kdy pacienti kouřili doma nebo v různých klubovnách," řekl plicní lékař Sova. Podle něj je zákaz kouření v restauracím pro řadu pacientů dalším z argumentů, proč přestat kouřit.

Zhruba dvě třetiny kuřáků podle Králíkové chce s cigaretami přestat, za svůj život mají desítky pokusů. Bez pomoci lékařů se to ale podaří jen zhruba čtyřem lidem ze sta. Vznikla proto specializovaná centra, pomoc lze ale získat také u praktických lékařů nebo v některých lékárnách. Na pomoc se závislostí na tabáku existují i léky. Nejsou sice hrazené z veřejného zdravotního pojištění, podle Králíkové stojí ale zhruba jako jedna krabička cigaret denně. Pojišťovny svým klientům na ně z části zpětně přispívají.

Kromě závislosti lékaři kouření cigaret spojují s vyšším rizikem nemocí srdce a cév, rakovinou plic, ale také prsu, tlustého střeva či konečníku nebo děložního čípku. Protože nádory vznikají v těle někdy i desítky let, omezení kouření se do nich zatím nestačila promítnout. Lékaři odhadují počet úmrtí související s kouřením na 16.000 až 18.000 za rok, nejvíc na rakovinu plic a chronickou obstrukční plicní nemoc.

Podíl kuřáků v populaci podle průzkumu Státního zdravotního ústavu dlouhodobě klesá. V roce 2021 alespoň příležitostně vzala cigaretu do úst skoro třetina lidí nad 15 let. V roce 2017, kdy začal platit zákaz v restauracích a dalších prostorách, jako jsou třeba zoologické zahrady nebo dětská hřiště, kouřila asi čtvrtina lidí. V roce 2020, ze kterého jsou zatím poslední data, to bylo zhruba 23 procent.

Elektronické cigarety užívalo necelých pět procent populace, čtyři procenta výrobky se zahřívaným tabákem. Kolem 40 procent uživatelů těchto alternativ ale zároveň i kouří cigarety. Lékaři upozorňují, že i tyto výrobky mají negativní vliv na zdraví srdce a cév, nevznikají v nich ale v takové míře jako při spalování tabáku rakovinotvorné látky.

Dalšímu omezení kouření by bylo podle Králíkové pomohla vyšší cena cigaret. Za průměrný plat si podle ní dnes lidé koupí dvojnásobné množství než před 20 lety. "Aby byly cigarety stejně dostupné jako před dvaceti lety, musela by stát asi 250 korun krabička," uvedla.

Jako další opatření navrhuje Králíková sjednocení balení cigaret do jednotného vzhledu, písma a barvy při zachování současných zdravotních varování. Cigarety by se podle ní také neměly prodávat v obchodech s potravinami a v místě prodeje by neměla být povolená reklama.

"Jestliže by díte žilo v prostředí, kde by cigarety stály 300 nebo 400 korun, kde by nikde ani na ulici nevidělo kouřit a nikde nevidělo cigarety prodávat, a když už by se k nim dostalo, tak by byla krabička ošklivá, tak v podstatě nemusíte dělat nic dalšího," uzavřela.

Zdroj: ČTK

Tématické zařazení:

» Zdraví