Systém pro domácí vězně umí hlídat pohyb i pití alkoholu

Technika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Technologie elektronického hlídání odsouzených, kterým soud uloží domácí vězení a podobné alternativní tresty, dokáže kromě pohybu člověka zaznamenat třeba i alkohol v dechu. Základem je elektronický...

náramek, který má odsouzený na sobě, k němu patří další zařízení v bytě. Tendr na náramky zatím nebyl v Česku vypsán a o jejich možném zavedení se vytváří studie.
    Elektronický náramek je podobný hodinkám a měl by se dávat lidem nejčastěji na nohu. Je z materiálu, na který není známa alergická reakce, je voděodolný a musí být nasazen tak, aby například neškrtil. Odsouzený jej má na sobě trvale. Náramek komunikuje prostřednictvím elektromagnetického vlnění se základnou podobnou domácímu telefonu, která je v bytě. Před nasazením náramku se změří vzdálenosti, v nichž se může odsouzený pohybovat.
    Signál z jednotky se přenáší elektronicky do řídící centrály. Teprve podmínky výběrového řízení určí, kdo ji bude provozovat. O pohybu domácího vězně by měl vědět probační úřad, který při porušení podmínek stanovených soudem určí další postup.
    Odsouzené lze také monitorovat pomocí GPS přístroje. Vypadá jako mobilní telefon a komunikuje s náramkem. Týká se to například případů, když se dotyčný nesmí přiblížit k určitému místu na základě vykázání z domu. Lze prý takto dohlížet na fotbalové fanoušky se zákazem vstupu na stadion kvůli výtržnictví.
    Systém dokáže kontrolovat, zda odsouzený dodržuje zákaz pití alkoholu. "V intervalech, které stanoví provozovatel, jste vyzván k tomu, abyste provedl dechovou zkoušku," uvedl Melezinek. Přístroj vydá zvukový signál a člověk musí dýchnout do trubičky. Je u toho také vyfotografován a výsledky se vyšlou do řídícího centra. Sám monitorovaný neví, kolik nadýchal.
    Tendr na elektronické náramky, které lze využít pro několik stovek odsouzených, ministerstvo v minulosti opakovaně zrušilo - naposledy loni v červnu poté, co si tehdejší náměstek pro vězeňství Pavel Štern stěžoval u protikorupční policie, že se tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) snažila veřejnou zakázku ovlivnit. Šternův nástupce Vladimír Zimmel poté uvedl, že jeho prioritou je vypsat nový tendr co nejdříve. Zavedení náramků považuje za jeden z klíčových úkolů resortu i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
    S náramky bude nyní radit firma KPMG, které ministerstvo zadalo zpracování studie proveditelnosti v trestní justici. Společnost vyhrála výběrové řízení. Studie má analyzovat stávající evropské systémy elektronického monitoringu, navrhnout tři nejvhodnější varianty pro české prostředí a vyčíslit finanční náklady budoucí veřejné zakázky. Odevzdání studie lze prý očekávat v dubnu.
    O elektronickém monitoringu se dříve mluvilo výhradně v souvislosti s trestem domácího vězení a s kontrolou podmíněně propuštěných z výkonu trestu. Vedení ministerstva však počítá s širším využitím náramků - například pro nahrazení vazby či pro posílení ochrany obětí trestné činnosti.
    Trest domácího vězení lze ukládat od roku 2010, soudci jej však zatím ve větším měřítku nevyužívají. Důvodem může být právě skutečnost, že kontrolu domácích vězňů nezajišťují nepřetržitě elektronické náramky, ale namátkově probační pracovníci. V nedávném výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci uvedlo 64 procent dotázaných soudců a 74 procent dotázaných státních zástupců, že dokud nebude zaveden elektronický monitoring, trest domácího vězení nebude efektivní.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti

» Technika