Plzeňský soud zamítl Kajínkovi obnovu procesu

Krimi

28. března 2011, 16.33 | PLZEŇ | Jiří Kajínek, v roce 1998 odsouzený za dvojnásobnou vraždu, se opět nedočkal nového soudu. Plzeňský krajský soud v pondělí zamítl jeho žádost o obnovu řízení procesu. Sám Kajínek u soudu na vlastní žádost nebyl.

Zastupoval jej pouze advokát Tomáš Zejda. Ten svoji žádost o povolení řízení opřel o skutečnost, že na dveřích vozidla dvou obětí střelby v plzeňských borských serpentinách by musel být otisk prstů střelce, který dveře vozidla otevíral.

Podle informace svědků měl mít střelec na ruce prsten a řetízek, což svědčí o tom, že neměl v době útoku na ruce rukavice. "Pokud by střílel Kajínek, musely by na klice dveří být jeho otisky, které by jej usvědčily. Já sám jsem si udělal vyšetřovací pokus s klikou od dveří stejného typu vozidla. Navrhuji proto udělat vyšetřovací pokus s touto klikou, aby se zjistilo, zda na ní zůstávají otisky prstů," uvedl advokát.

Soudce Tomáš Bouček zamítl návrhy na obnovu řízení jako nedůvodné. "Tento soud není oprávněn zabývat se již existujícími důkazy a prozkoumávat je, což se týká i již vyslechnutých svědků. Během jednání o povolení obnovy řízení se soud zabývá pouze novými, do té doby neznámými důkazy, nebo novými svědky, kteří přijdou s novými skutečnostmi," uvedl soudce. "Obnovu řízení lze povolit, pokud vyjdou najevo nové důkazy a dosud neznámé skutečnosti, což se v tomto případě nestalo," dodal Bouček v odůvodnění svého verdiktu. Podle jeho slov byly některé návrhy obhajoby čirou spekulací.

Státní zástupce Martin Rykl uvedl během své řeči, že střelbu na Jandu a oba Pokoše sledovalo z různých míst několik náhodných svědků události. "Nikdo z nich neuvedl, že by střelec otevíral dveře automobilu obětí nebo sahal na kliku u dveří," řekl Rykl.

Rozhodnutí soudu odmítl při odchodu z jednací síně komentovat Kajínkův advokát Tomáš Zejda. Výsledkem jednání byly rozhořčeny asi dvě desítky příznivců Jiřího Kajínka, kteří byli u soudu přítomni. Nechyběl mezi nimi ani Lukáš Charvát, který vede internetové stránky podporující Jiřího Kajínka. Ten přišel dokonce s variantou, že místo Kajínka vraždil v Plzni Ludvík Černý, odsouzený k doživotnímu trestu v kauze "Orlických vražd."

Za dvojnásobnou vraždu plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše byl nyní padesátiletý Jiří Kajínek odsouzen v červnu roku 1998 na doživotí, ačkoliv tvrdí, že tento čin nespáchal. Říká, že jde o spiknutí policie. Vypovídal proti němu Vojtěch Pokoš, který jako jediný z trojice přežil střelbu v borských serpentinách na okraji Plzně. Ještě předtím byl Kajínek, milovník zbraní, hazardu a fotbalu odsouzen za vloupání, krádeže, útok na veřejného činitele a ve vězení skončil na 11 let. Jedním z jeho činů bylo napadení policejní hlídky, kterou odzbrojil, spoutal a odjel s jejich vozem.

Nálepku romantického hrdiny si Kajínek vysloužil především svými útěky z vězení. Poprvé utekl v roce 1993, když mu byl přerušen trest a on se nevrátil do věznice v Příbrami, když předtím neúspěšně žádal na osobní audienci u tehdejšího ministra spravedlnosti o revizi jeho případu. Po dopadení skončil Kajínek ve věznici v Českých Budějovicích, odkud se mu podařilo uprchnout díky jeho vynikající fyzické kondici. Zadržen byl o půl hodiny později. V září 1996 se Kajínek pokusil uprchnout z areálu valdické věznice, ale byl dopaden ještě v objektu káznice.

Nejslavnější útěk se však Kajínkovi podařil až po jeho doživotním odsouzení z nejstřeženější věznice Mírov v říjnu 2000, kdy zdolal hradby vězení a zmizel v dešti kulek vypálených ze služebních samopalů strážců věznice. Skrývat se dokázal Kajínek pět týdnů. Dopaden byl za dramatických okolností a za přítomnosti policejních kamer až o pět týdnů později v pražském bytě manželky jiného doživotně odsouzeného vraha, kde našel dočasný úkryt.

Tématické zařazení:

» Krimi