NYT: USA se po druhé světové válce staly bezpečným přístavem pro nacistické zločince

Krimi

Ikona

14. listopadu 2010, 10.22 | WASHINGTON | Americký deník The New York Times (NYT) získal dokumenty popisující, jak americká vláda po druhé světové válce poskytovala útočiště německým nacistickým zločincům. Informuje o tom v neděli agentura AFP. NYT zmiňuje i desetiletí často skrytých bojů, které USA svedly s jinými státy o osud válečných zločinců. Šestisetstránková zpráva, na níž se pracovalo šest let, přináší nové důkazy o více než dvou desítkách nejznámějších případů nacistů a jejich spolupracovníků za poslední tři desetiletí.

Zpráva je soupisem úspěchů i neúspěchů skupiny právníků, historiků a vyšetřovatelů zvláštního oddělení ministerstva spravedlnosti vytvořeného v roce1979 pro deportaci nacistických válečných zločinců.

Nejzajímavější je část, v níž se popisuje spojení americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) s nacistickými emigranty. Badatelé a předchozí vládní zprávy již přiznali, že CIA používala nacisty pro poválečnou špionáž. Zpráva, kterou ministerstvo spravedlnosti čtyři roky skrývalo, však zachází mnohem dál v popisu toho, jaké úrovně spolupráce dosahovala a do jaké míry se USA stávaly komplici.

Dokument však uzavírá tím, že počet nacistů, kterým se podařilo proniknout do USA, byl téměř jistě mnohem nižší, než deset tisíc, číslo nejčastěji používané vládou.

Zpráva popisuje případ Otto Von Bolschwinga, spolupracovníka "architekta holocaustu" Adolfa Eichmanna. Von Bolschwing pomohl vytvořit původní plány "vyčištění Německa od Židů" a v roce 1954 mu pomoc poskytla CIA, pro niž začal pracovat.

V sérii oběžníků představitelé CIA zvažují, jak se zachovat, když někdo Von Bolschwingovi připomene jeho zločinnou minulost - zda-li má zapírat, nebo "se to snažit zamluvit polehčujícími okolnostmi." Když se o nacistických stycích Von Bolschwinga dozvědělo v roce 1981 americké ministerstvo spravedlnosti, rozhodlo se jej vydat zpět do Německa. Toho roku však Von Bolschwing zemřel ve věku 72 let, podtrhuje deník.

Podobnou kauzou je případ Arthura Rudolpha, nacistického vědce, jenž v Německu vedl podzemní tovární komplex Mittelwerk na výrobu zbraní, hlavně raket V-2. V továrnách ve středním Německu pracovalo na 60 tisíc vězňů, odhaduje se, že při práci zemřelo 20 tisíc lidí.

Rudolph přicestoval do USA v roce 1945 v rámci Operace Paperclip (Kancelářská sponka), což byl americký program na získávání vědců pracujících pro nacistické Německo. Rudolph měl poskytovat pomoc při stavbě raket a je považován za otce americké rakety Saturn V. Jeho práci ve Spojených státech ocenila NASA.

Zpráva NYT cituje oběžník z roku 1949, v němž ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby byl Rudolphovi umožněn návrat z Mexika s tím, že v opačném případě by šlo o "poškození národních zájmů."

Vyšetřovatelé ministerstva spravedlnosti však později zjistili, že Rudolph byl do vykořisťování vězňů pracujících v nelidských a otrockých podmínkách zapojen mnohem víc, než přiznával on i představitelé CIA.

Ministerstvo spravedlnosti odmítalo zprávu zveřejnit od roku 2006, zdůrazňuje New York Times. Nakonec ji však muselo newyorskému deníku a dalším organizacím předat, jinak mu hrozila žaloba.

Tématické zařazení:

» Krimi