Sporem o více než 10 kg zlata se musí znovu zabývat Nejvyšší soud

Krimi

zdroj: archiv Metropolu

Brno | Nejvyšší soud (NS) se musí znovu zabývat sporem o zlato zabavené a roztavené v 50. letech minulého století. Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Národní banky Slovenska. Podle původního, nadále...

pravomocného rozsudku měla banka odevzdat dědicům původních majitelů v rámci mimosoudních rehabilitací více než deset kilogramů zlata. NS však podle ústavních soudců porušil právo na spravedlivý proces, protože se odchýlil se od svých starších postojů. Nyní musí o dovolání rozhodnout znovu.
    Ústavním soudcům je podle zpravodajky Ivany Janů líto, že do vleklého sporu museli zasáhnout v neprospěch restituentů. "Způsobila to rozbíhající se judikatura Nejvyššího soudu, o kterou obecné soudy opřely své rozsudky," řekla Janů.
    "Stále doufám, že nějaká satisfakce v morální i finanční rovině bude následovat," reagoval na verdikt zástupce rodiny Robert Lifka. Banka podle něj dosud nevydala nic. "Všechny národní banky jsou silný protihráč," dodal. Finanční ústav podle něj v minulosti argumentoval také ohrožením slovenského hospodářství. Kilogram zlata má aktuálně na trhu hodnotu přibližně 800.000 českých korun.
    Případ má kořeny v roce 1953. Tehdejší Lidový soud v Trenčíně rozhodl o propadnutí majetku dvou příbuzných a obchodních partnerů ve zlatnické firmě, a to včetně cenností. Kromě zlata určeného k tavbě v podobě cihel či úlomků to byly také zlaté a stříbrné mince, celkem více než 300 kusů. Okresní soud v Trenčíně v roce 1991 oba odsouzené rehabilitoval. Dědicové pak požádali bývalou Státní banku československou o vydání některých zabavených cenností, avšak neuspěli, a tak začal vleklý soudní spor.
    Soudy v 90. letech nejprve žalobě nevyhověly. Podle zákona o mimosoudních rehabilitacích lze totiž vydávat jen věci, které lze individuálně a nezaměnitelně určit, což není případ mincí ani zlata určeného k tavbě. Do sporu však zasáhl NS a na základě jeho intervence už justice uložila Slovenské národní bance jako nástupnické instituci povinnost vydat ekvivalentní množství drahého kovu v téže kvalitě, o jaké rodina přišla. NS celý proces završil posledním usnesením, kterým odmítl dovolání banky. Právě toto usnesení ústavní soudci zrušili.
    "Podstata problému je v tom, že NS nemá svou judikaturou ujasněno, co je to věc individuálně určená. Ústavní soud to nemohl přehlédnout, je to značná chyba," uvedla Janů.
    Délka sporu je podle Lifky obrazem soudnictví v Česku a na Slovensku. Zlato pocházející z provozu firmy prý rodina schovala už před nacisty, nakonec ho zabavili komunisté. "Zlato, které se tehdy našlo, bylo vystavované a dělnická třída žádala trest smrti," řekl Lifka. Oba zlatníci si nakonec odpykali vysoké tresty odnětí svobody. "Jako všichni se vrátili zlomení," uzavřel Lifka.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi