Expert na ústavní právo: Imunita se nevztahuje na organizování trestné činnosti

Krimi

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v jejích orgánech nelze poslance podle ústavy trestně stíhat. Tato imunita se však vztahuje jen na slovní vyjadřování, a pokud by se ve Sněmovně dohadovalo...

podplácení, není to projev, který má ústava při ochraně poslanců na mysli. ČTK to dnes řekl expert na ústavní právo Václav Pavlíček.
    Nejvyšší soud v úterý vyjmul z korupce obviněné exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra z pravomoci policie, žalobců a soudů. Důvodem je imunita, která podle soudu kryje i "jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic".
    Profesor Pavlíček však upozornil, že rovnost občanů před zákonem, což je základní princip ústavního práva, poslanecká imunita narušuje jedině v oblasti verbálních činů.
    "Může to být přirozeně jednání nejenom za řečnickým pultíkem, ale třeba na poslaneckém klubu a v podobných orgánech. Zároveň se domnívám, že tímto projevem nemůže být třeba organizování trestné činnosti. Projevem také například nejsou dohody o tom, že se poslanec za nějakou výhodu vzdá svého mandátu, že přestane být poslancem," uvedl.
    Pro tento výklad pojmu "projev" podle Pavlíčka mluví i ustálená judikatura. Už za první republiky se hovořilo o tom, že poslanecká imunita se vztahuje třeba na výkřiky nebo posunky.
    Pavlíček zároveň uvedl, že z hlediska imunity nezáleží na tom, zda se projev uskuteční na půdě Parlamentu, nebo jinde. I projevy související s výkonem mandátu, které se staly mimo půdu Sněmovny, jsou totiž imunitou chráněny. "Třeba schůze výboru se může konat mimo budovu Parlamentu a stejně se na to bude vztahovat imunita," řekl. Dodal, že to platí i naopak - i v Parlamentu může docházet k jednání, na nějž by se imunita vztahovat neměla.
    Exposlanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa se poslaneckého mandátu vzdali po rebelii proti vedení své strany. Umožnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase (ODS), která s ním spojila hlasování o důvěře. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem. Policie v tom spatřuje formu korupce. Profesor Pavlíček už dříve vyjádřil názor, že pokud bylo exposlancům nabídnuto, že výměnou za vzdání se mandátu budou někam jmenováni, byla tím naplněna skutková podstata trestného činu podplacení.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi