Za krádež století soud potvrdil Čermákovi s Procházkou 9letý trest vězení

Krimi

PRAHA | Odvolací Vrchní soud v Praze ve čtvrtek potvrdil nepodmíněný devítiletý trest pro Milana Čermáka a Františka Procházku, kteří v roce 2007 z počítárny bezpečnostní agentury G4S ukradli více než půl miliardy korun. Rozsudek je pravomocný, soud pouze zrušil část týkající se náhrady škody.

Senát odvolání Čermáka i Procházky, souzeného na útěku, zamítl, vyhověl pouze v části, která se týkala odškodnění pojišťovnám, které bezpečnostní firmě po krádeži vyplatily pojistku. Pojišťovny soud odkázal k civilnímu soudu. Naopak soud ponechal v platnosti povinnost obžalovaných uhradit firmě G4S škodu ve výši 918 tisíc korun.

Celkem 540 milionů korun zmizelo z počítárny agentury na pražském Žižkově 1. prosince 2007. Tehdy sedmatřicetiletý Procházka v pobočce G4S pracoval jako strážný. Podle státní zástupkyně Jaromíry Biolkové Procházka vynesl peníze v taškách z trezorové místnosti a donesl je na nakládací rampu. Tam již podle obžaloby čekal Čermák v bílé dodávce s logem společnosti, která se na první pohled nijak nelišila od služebních vozidel firmy. Procházka si ji opatřil již dříve.

Po krádeži Procházka zmizel, podle policie se ukrývá v zahraničí. Jeho komplice Čermáka policie zadržela v březnu 2008. S uprchlým Procházkou se podle policie nepopiratelně stýkal, což při vyšetřování potvrdily i pachové stopy, zajištěné právě v odstavené dodávce nalezené v pražské Libni. Z pankrácké vazební věznice byl Čermák propuštěn až na desetimilionovou kauci. Minulý týden ho ale policie na příkaz soudu znovu zadržela a byl umístěn do vazby. Důvodem podle soudu byla obava z jeho možného útěku před odvolacím jednáním.

Městský soud oba obžalované potrestal devíti lety vězení a povinností uhradit vzniklou škodu společnosti G4S a pojišťovnám, které se k nároku připojily. Čermák i Procházka se ale proti rozsudku odvolali, případem se proto zabýval Vrchní soud v Praze.

Procházkův obhájce v předneseném odvolání uvedl, že nebylo prokázáno, jaká částka se ve skutečnosti nacházela v trezorové místnosti společnosti a kolik ožalovaní skutečně ukradli. Ani podíl Procházky na činu prý nebyl dostatečně prokázaný, žádal proto vrácení kauzy zpět k městskému soudu.

Milan Čermák pak ve svém odvolání zpochybnil průběh předchozího řízení. Podle něj byla porušena zásada rovnosti procesních stran, když soudkyně nejednala objektivně. Měla prý dávat přednost důkazům, svědčícím v neprospěch obžalovaných a hodnotit důkazy ve prospěch obžalovaných, ještě než byly provedeny. Jako příklad pak uvedl situaci, kdy soudkyně Veronika Čeplová prohlásila o znalci, jehož posudek měl být přečten, že "většího blbce nezná." "To zakládá takovou procesní vadu, že ten rozsudek nemůže obstát," uvedl obhájce Čermáka Jiří Teryngel. Pro svého klienta požadoval zproštění obžaloby, nebo vrácení případu.

Čermákovo odvolání zároveň kritizovalo některé důkazy, provedené u městského soudu. Například zkouška pachových stop, která potvrdila, že Čermák řídil auto, kterým odvezli peníze, byla prý účelová. Obhajoba k ní nebyla připuštěna a ani nebyla informována o jejím průběhu a policie navíc nepořídila záznam zkoušky. Proto obhajoba navrhla provedení dalších důkazů, včetně výslechu soudního znalce, který na objednávku obhajoby provedl vlastní zkoušku. Její závěry pak měly potvrdit verzi Čermáka, že pouze seděl v dodáve a zkoušel funkčnost světel, a přitom na místě zanechal pachové stopy. Ty pak měly být přeneseny i na schránku s penězi, když pravý pachatel utíral své otisky prstů z volantu dodávky.

Odvolací soud provedl navrhované dokazování, včetně výslechu znalce, ale na závěr se ztotožnil s rohodnutím prvoinstančního soudu a oboum obžalovaným potvrdil devítileté tresty ve vězení s ostrahou. Podle soudu nebyly komentáře soudkyně Čeplové známkou podjatosti. kdyby tomu tak bylo, vznesla by prý obhajoba námitky již během hlavního líčení a ne až nyní, po vyhlášení rozsudku. "V zásadě jsme neshledali, přes četné námitky obhajoby, že by dokazování policie bylo zmanipulováno v neprospěch obžalovaných," uvedla odvolací soudkyně Lenka Konopová. Podle ní nejsou sice provedené důkazy přímé, ale ve vzájemném kontextu potvrzují vinu obžalovaných. "Důkazy na sebe navazují, je tedy vyloučeno, že by je kdokoliv, i policie, dokázal zmanipulovat nebo vytvořit tak, aby do sebe takto zapadaly," odůvodnila své rozhodnutí soudkyně Konopová.

Jedinou změnou oproti původnímu rozsudku je pak rozhodnutí odkázat pojišťovny, které měly vyplatit společnosti G4S ukradené peníze, s jejich nárokem na uhrazení škody k civilnímu soudu, protož nijak nedoložily, že by peníze společnosti opravdu vyplatily.

Rozsudek je pravomocný, přípustné je pouze dovolání k nejvyššímu soudu.

"Podáme dovolání. Samozřejmě, že ty argumenty paní předsedkyně zněly přesvědčivě, ale právě proto že je to založeno na nepřímých důkazech, a rozhodně není vyloučená jiná verze, ostatně už to, že připustila, že tam byl další pachatel nebo dva svědčí o tom, že průběh příčinné souvislosti mohl, dokonce musel být jiný. Rozhodně není prokázáno, že by to auto v době činu řídil náš klient," reagoval na rozhodnutí odvolacího soudu Jiří Teryngel, obhájce Milana Čermáka.

"Pro mě je zásadní to, že soud se ztotožnil se závěry soudu nalézacího, to znamená, že potvrdil výrok o vině i výrok o trestu. Ta důkazní situace byla složitá, ale mám za to, že práce policie v přípravném řízení byla dokonalá. Že opatřili množství důkazů mravenčí prací, dalo by se říci, a pouze na základě těchto nepřímých důkazů bylo možné rozhodnout o vině i o trestu," prohlásil po skončení soudu státní zástupce Peter Pješčak.

Tématické zařazení:

» Krimi