Sazku táhne ke dnu extrémně drahá aréna v pražské Libni

Finance

Ikona

16. ledna 2011, 15.17 | PRAHA | Loterijní společnost Sazka v roce 2010 vydělala 1,4 miliardy korun čistého, nebýt O2 arény v pražské Libni, společnost by žádné vážné problémy neměla. Vedení společnosti se však v říjnu 2002 pustilo do nejistého projektu, který Sazku dosud táhne ke dnu. Stavba haly, která původně až do 29. února 2008 nesla jméno Sazka aréna, vyšla na zhruba osm miliard korun. Sazka kvůli tomu musela vydat v roce 2004 emisi dluhopisů za 175 milionů eur (zhruba 4,27 miliardy korun).

Tato emise však byla o dva roky později přefinancována emisí za 215 milionů eur (5,24 miliardy korun) původně splatnou až v roce 2021.

Šéf Sazky Aleš Hušák, který společnosti vládne nepřetržitě už od roku 1995, už dříve přiznal, že je investice do arény nevratná. Až donedávna si aréna dokonce nevydělala ani na svůj provoz, teprve v posledních letech skončilo její hospodaření v plusu. V posledních dnech se stále častěji mluví o tom, že Sazka arénu prodá. Podle Hušáka už dokonce jedná s konkrétními zájemci.

Efektivitu vynaložených peněz, celkovou předraženost stavby a drastický úbytek peněz plynoucích do amatérského sportu v lednu 2009 zkritizovala mimo jiné i auditorská společnost Lefkosia.

Naopak podle propočtů společnosti KPMG přinesla O2 aréna veřejným rozpočtům od doby své výstavby do konce roku 2010 takřka 5,5 miliardy korun.

Samotná investice do sportovně-kulturního stánku však není jedinou kontroverzí, které O2 arénu provázely a provázejí. Průběh stavby totiž komplikovaly spory s původním majitelem pozemků pod halou. Na těch navíc musel stát urychleně sanovat staré ekologické zátěže, rozpočet to zatížilo stamilionovými částkami.

Sazka navíc původně nedostala úvěr proti zástavnímu právu na pozemky v Libni, protože ty už byly zastaveny firmou Quonex Real. Problémy Sazce dělaly také ratingové agentury, které jí kvůli tomu, že loterijní společnost pozemky nevlastnila, odmítly udělit rating na plánované dluhopisy. Rating nakonec Sazka získala až později.

Stavba moderní arény se před blížícím se mistrovstvím světa v ledním hokeji (jehož konání v Česku se kvůli chybějící moderní hale o jeden rok odložilo a hrozila dokonce mezinárodní blamáž, která mohla skončit i odebráním pořadatelství – pozn. red.) stala také horkou politickou záležitostí.

Tehdejší vláda vedená Vladimírem Špidlou (ČSSD) odmítla dát Sazce státní záruku za úvěr, společnost tak musela za dluhopisy bez ratingu platit mnohem vyšší úrok. Vláda také nesouhlasila ani s udělením výjimky z platby DPH za sázkové hry, argumentovala tím, že v takovém případě by ostatní sázkové kanceláře na trhu byly znevýhodněny.

Politické spory se v závěru výstavby přenesly také do osobní roviny. Šéf Sazky Hušák totiž na slavnostní otevření arény nepozval premiéra Špidlu. Ve vstupní části haly navíc nechal Hušák umístit pamětní desku, která mu přičítá zásluhy mimo jiné za to, že Sazka prosadila stavbu proti vůli mnohých a navzdory mnohým.

I přes ostrou kritiku stavby částí odborné veřejnosti kvůli energetické náročnosti provozu získala aréna titul Stavba roku 2004.

V současnosti je majitelem a provozovatelem arény společnost Bestsport. Tu vlastní z 99,932 procenta Občanské sdružení Zelený Ostrov, zbylých 0,068 procenta patří Sazce. Členy občanského sdružení jsou akcionáři Sazky.

Tématické zařazení:

» Finance