Návrh státního rozpočtu hodnotí analytici s opatrným optimismem

Finance

Ikona

23. září 2010, 22.20 | PRAHA | Vládní návrh rozpočtu na rok 2011 hodnotí analytici s opatrným optimismem, oceňují, že se snaží hledat prostředky na výdajové straně; bez dalších reforem však nebude snižování rozpočtového deficitu možné. Vyplývá to z reakcí analytiků. Podle Petra Dufka, analytika ČSOB, je vládní návrh zákona o státním rozpočtu drobným krokem vpřed, musí však následovat strukturální reformy. Bez změn ve školství, zdravotnictví a sociálním systému další snižování rozpočtového deficitu podle něho není možné.

„Rozpočet je s ohledem na časovou tíseň zaměřený hlavně na škrty. Například desetiprocentní úspora mzdových prostředků je rozumná a nutná,“ uvedl Dufek. Státní výdaje na operativu podle něj v minulých letech rostly bez ohledu na vývoj ekonomiky, a to i v době, kdy soukromé firmy musely šetřit a propouštět zaměstnance. „Státní sektor nerespektoval ekonomickou realitu a žil na dluh,“ řekl Dufek.

Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik finanční trhy hodnotí výsledný návrh zákona o státním rozpočtu mírně pozitivně. Návrh podle něj mírně překonal předvolební očekávání.

„Za hlavní pozitivum považuji to, že převážila snaha hledat prostředky na výdajové straně rozpočtu, a ne ve zvyšování daní,“ uvedl Sklenář. Právě nezvyšování daní považuje Sklenář za nejvýznamnější prorůstový faktor, který vládní návrh obsahuje. Snižování platů ve státní sféře však kritizují zástupci odborů. Povede to podle nich ke snížení výdajů domácností a zpomalení ekonomického růstu.

„Hospodářský růst ČR je z povahy české ekonomiky závislý hlavně na exportu a průmyslu,“ uvedl Sklenář. Spotřeba domácností podle něj nebude mít na vývoj českého hospodářství tak zásadní vliv. Snížení platů se krátkodobě negativně promítne do hospodářského růstu, ale na druhé straně přispěje podle Sklenáře ke dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky.

„Pro rok 2011 očekáváme růst ekonomiky o dvě procenta. Nižší spotřeba domácností jej může snížit řádově o desetiny procentního bodu,“ uvedl Sklenář.

Sklenářův názor potvrdil Mediafaxu i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Úspora mzdových nákladů ve veřejné sféře podle něj rozhodně nebude mít na růst ekonomiky zásadní dopad. Velká část rušených míst ve státní sféře se navíc podle Míla dotýká v současné době neobsazených pozic. Ekonomický růst závažným způsobem podle Míla neohrozí ani pokles státních investic. „Ekonomika České republiky je závislá hlavně na exportu. Zpomalení ekonomického růstu v důsledku snížení vládních investic může dosáhnout maximálně 0,3 procentního bodu," uvedl Míl.

Podle ekonoma České spořitelny Martina Lobotky je vzhledem k časové tísni a stavu veřejných financí pochopitelné, že rozpočet nezahrnuje žádné reformy veřejných financí. „Rozpočet jako taký je spíše krizově-manažerský. Možná ale mohlo dojít k jistému, časově ohraničenému růstu sazby DPH, podobně jako u zaváděné povodňové daně,“ uvedl Lobotka.

Za přínosný považuje návrh státního rozpočtu i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. „Hospodářská komora dlouhodobě apeluje na snižování státního zadlužení, takže úsporný rozpočet vítáme," uvedl pro Mediafax Kužel. V příštím roce bude podle něj záležet hlavně na správcích jednotlivých kapitol rozpočtu, jak si s omezenými prostředky poradí. Kuželovi nicméně ve vládním návhu chybí prorůstová opatření.

Příjmy státního rozpočtu mají v příštím roce podle vládního návrhu dosáhnout 1,05 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard. Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Tématické zařazení:

» Finance