Vlastníci vytáhli z největších domácích bank 132 miliard

Finance

Ikona

4. srpna 2010, 09.11 | ČESKÁ REPUBLIKA | Před deseti lety ukončila vláda Miloše Zemana éru, které se později začalo říkat bankovní socialismus. Informoval o tom deník E15. Rozhodnutí privatizovat banky vyneslo na světlo faktický stav českých peněžních ústavů. Aby je vůbec někdo koupil, musel jim stát poskytnout přímé finanční injekce i miliardové záruky. Nahrubo řečeno, z privatizace tří bankovních domů – ČSOB, České spořitelny a Komerční banky – připlynulo do státní kasy necelých sto miliard korun.

Přes 146 miliard stálo očištění bank před prodejem.

Za posledních deset let se tvář českého bankovnictví dramaticky změnila. Zatímco ke konci roku 1999 čtyři největší banky spravovaly majetek za 1,1 bilionu korun, nyní je 2,7 bilionu. Ještě patrnější je změna v čistém zisku. Před deseti lety banky souhrnně prodělaly skoro 13 miliard korun, loni vydělaly 43,2 miliardy korun. Jejich zahraniční vlastníci ze tří největších finančních ústavů od privatizace dostali na dividendách přes 130 miliard korun.

Transformace bankovnictví ovlivnila také zaměstnanost v sektoru. Ve čtyřech největších bankách pracovalo na sklonku devadesátých let 32 tisíc lidí, nyní je to skoro o pětinu méně.

Zahraničním vlastníkům se privatizace českých bank vyplatila.

Ta čísla jsou ohromující. Přímo zlatým vejcem se pro belgickou KBC stala ČSOB. Z té její vlastník od privatizace získal nejvíce, 62,4 miliardy korun. Historicky nejvyšší dividendu vyplatila obchodní banka majitelům letos. Z výsledku za loňský rok si KBC stáhla celý čistý zisk 17,4 miliardy korun.

Rakouská Erste získala od privatizace z České spořitelny celkem 44,2 miliardy korun. Nejvyšší dividendu inkasovala za rok 2008, tehdy jí spořitelna poslala 15,5 miliardy korun.

Zkrátka nepřišla ani francouzská Société Générale. Z Komerční banky si dosud nechala vyplatit 25,8 miliardy korun.

Sečteno dohromady – ze tří největších finančních ústavů v Česku odplynula od doby jejich privatizace do letošního roku k zahraničním majitelům úctyhodná suma 132,4 miliardy korun.

Platí i menší ústavy, relativně nižší částky. Například UniCredit Bank letos pošle do Itálie 2,7 miliardy korun. České banky přitom nebyly zvlášť drahé, stát je navíc před prodejem očistil. Takže na jejich privatizaci vlastně těžce prodělal. Mix přímých finančních injekcí a garancí představoval u Komerční banky 76 miliard korun, stát inkasoval čtyřicet miliard. Očista České spořitelny přišla na více než 40 miliard korun, rakouská Erste ji koupila za 19 miliard. ČSOB dostala záruku ve výši 30 miliard, prodána byla za 40,1 miliardy korun. ČSOB zároveň těžila z převzetí IPB, které z ní učinilo největší českou banku. Náklady státu na sanaci IPB dosáhly zhruba stopadesáti miliard korun.

Nicméně, očista a prodej největších peněžních ústavů se z jiného úhlu pohledu Česku přece jenom vyplatila. Díky tomu, že banky prošly jistou krizí už v devadesátých letech minulého století, nezasáhla je ta nynější, při níž se finanční domy ve světě pokládaly jako domečky z karet. Ani jedna z českých bank neměla potíže s kapitálem. Zahraničním vlastníkům nelze upřít zásluhu na nutné restrukturalizaci domácího bankovnictví.

Ovšem vlastníci českých bank na tom kvůli krizi byli dost špatně. Státní injekci inkasovala KBC i Erste, francouzské Société Générale do určité míry zachránil kůži fakt, že navýšila kapitál ještě před plným vypuknutím krize, když ji o pět miliard eur připravil vlastní makléř Jérôme Kerviel.

Zvláště zatěžující je splácení pomoci pro belgickou KBC, která vrací sedm miliard eur a musí kvůli tomu rozprodávat majetek. V plánu je i prodej části akcií ČSOB na burze, definitivně se ale o termínu zatím nerozhodlo.

Tématické zařazení:

» Finance