Klienti bank pro bohaté nevěří oživení a spoléhají na hotovost

Finance

Ikona

18. února 2010, 09.25 | ČESKÁ REPUBLIKA | Movití klienti takzvaných privátních bank zatím nevěří v růst akciových trhů a globální ekonomické oživení; na jejich opatrnost doplácejí banky, kterým se snižují příjmy z poplatků za investice. Ve čtvrtek o tom informoval deník E15. Klienti totiž drží hlavně hotovost. "Snížili jsme objem akcií v portfoliích proti jiným bankám na půlku, zhruba na pětinu portfolia.

Myslíme totiž, že třeba americké akcie už jsou nadhodnoceny. Máme také obavy z makroekonomické situace. Krize ještě zdaleka neskončila," řekl deníku E15 jeden z partnerů švýcarské privátní banky Lombard Odier Arnaud Leclercq.

Podle něho je v ekonomice řada rizik – vývoj ekonomik jako Řecko či Portugalsko, výše nezaměstnanosti a banky závislé na státních podporách.

Do akcií investují klienti jen minimum majetku. Privátní bankéři jim to ostatně ani nedoporučují. "Kvůli změně chování našich klientů se změnil poměr investovaných peněz ve prospěch hotovostních produktů, a to především v případě spořících účtů," potvrzuje konzervativní trend šéf privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud.

Když už se bohatí lidé do investic pouštějí, jsou to hlavně zajištěné instrumenty. Na trhu bank pro bohaté klienty se letos začaly významně přelévat síly. Na jedné straně kvůli krizi bohatých ubylo – podle výzkumu Capgemini celkem o 15 procent na 8,6 milionu lidí se jměním nad milion dolarů. Na druhé straně některé, hlavně zahraniční banky zaznamenaly odliv bohatých klientů jinam.

HSBC například v Česku utlumila program pro bohatší lidi Premier, který nyní přebírá Česká spořitelna. Ta chce v tomto segmentu podle šéfa Erste Private Bankingu Martina Kučery nadále expandovat. Na bohaté se nyní více zaměřuje také Citibank, služby začala nabízet Privatbanka ze skupiny Penta.

V zahraničí ubylo hodně bohatých klientů například švýcarské UBS, divizi privátního bankovnictví prodává belgická KBC. Privátní banky působící v Česku tvrdí, že odliv klientů nezaznamenaly.

Bankéři tvrdí, že jim počty klientů spíše narostly. Je to dáno pohybem na trhu, kde řada movitých lidí z obavy před potížemi bank rozkládala své úspory do více ústavů. Podle průzkumu poradenské firmy Capgemini se průměrná hodnota jmění dolarových milionářů propadla jen během roku 2008 o pětinu. Nyní jejich majetek podle Capgemini činí 32,8 bilionu dolarů.

"Diverzifikace portfolia patří mezi standardní investiční přístupy a i naši klienti částečně přesouvali prostředky mezi privátními bankami. Odliv byl však vyvážen přílivem nových klientů a saldo těchto přesunů je pro nás velmi pozitivní," uvedl šéf Erste Private Bankingu Martin Kučera.

Podobnou zkušenost má šéfka privátního bankovnictví Commerzbank Alena Štefaňáková, která říká, že její bance přibyli klienti hlavně kvůli tomu, že vyhledávali ústavy se zvýšenou státní garancí za vklady. Ta je v Česku nyní sto tisíc eur na jeden účet, přičemž například Commerzbank má zvláštní ručení nad rámec zákona od německých bank.

České privátní banky obecně jako "bohaté" berou chudší klienty než jejich evropská konkurence. Commerzbank a ČSOB stanovuje hranici pro přijetí klienta na sedm milionů korun, Česká spořitelna na pět milionů.

Podle Kučery kvůli nárůstu zájmu klientely o služby ale banka uvažuje o jejím zvýšení. Hranice zahraničních privátních bank se pohybuje kolem jednoho milionu dolarů. I v rakouské privátní bance Sal. Oppenheim, kterou aktuálně přebírá Deutsche Bank, podle šéfa Tomáše Končického počet klientů loni vzrostl. "Nyní jsme ale svědky větší diverzifikace majetku mezi více peněžních ústavů nebo využití jiných investičních příležitostí," řekl.

Tématické zařazení:

» Finance