Státní pojišťovna se zaručila za cementárnu v Kazachstánu, přišla o miliardu

Finance

Ikona

29. ledna 2010, 10.09 | PRAHA | Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) se v roce 2007 zaručila za cementárnu v Kazachstánu, kterou si od přerovského exportéra PSP Engineering nechala postavit jedna z kazašských bank. Jak ale uvádí páteční vydání listu Mladá fronta Dnes (MF DNES), banka zkrachovala. Krach banky způsobí pojišťovně ztrátu ve výši až 50 milionů eur, tedy 1,3 miliardy korun.

"Je to evidováno jako pojistná událost, ještě se ale jedná. Na stole je návrh, že půlku bychom mohli dostat zpátky v podobě dluhopisů," říká Vlastimil Nesrsta, mluvčí EGAP.

"Cementárnu jsme dostavěli, ale nebyla uvedena do provozu. Zhruba 15 procent kontraktu jsme nemohli splnit, šlo o dozor při montáži a provozní trénink," vypočítává Petr Jeřábek, ředitel pro realizaci PSP Engineering. Firma tak přišla "jen" o zisk z nerealizované části investice.

Náhrada škody nepůjde stavební firmě, ale české pobočce francouzsko-belgické banky Fortis, která po domluvě s druhou největší kazašskou bankou Bank TuranAlem (BTA) celou akci financovala. Banka měla domluveno, že cementárnu pronajme tamní stavební firmě na desetiletý leasing.

Jenže prasknutí realitní bubliny znehodnotilo četné investice banky do realit doma a v Rusku a následná finanční krize odřízla přístup k mezibankovním úvěrům. Banka se zhroutila a musela být znárodněna. Banka Fortis není jediná, kdo v Kazachstánu prodělal. Ve výboru věřitelů je spolu s ní a EGAP třeba i německá pojišťovna Euler Hermes či americká banka JP Morgan Chase.

Přerovští stále neztrácejí naději, že cementárna začne fungovat a oni budou moci kontrakt dokončit. "Probíhají jednání, že by projekt zastřešila kazašská banka pro rozvoj. Máme zájem ho dokončit, byla by to pro nás dobrá reference," říká Jeřábek.

Podle ředitele EGAP Karla Plevy se více než miliardové pojistné plnění nebude muset vyplatit hned, ale v průběhu příštích zhruba devíti let a nemělo by to ohrozit schopnost EGAP poskytovat nové pojistky.

Pojišťovna má momentálně v pojistném fondu 14 miliard korun, větší část vybrala na pojistném (pohybuje se v jednotkách procent z výše úvěru), menší mu během let dosypal stát, naposled loni 700 milionů korun. EGAP musí držet povinnou minimální rezervu 9,5 procenta z objemu všech pojištěných úvěrů, takže s tímto fondem je schopná pojistit export za 150 miliard korun.

"Nyní očekáváme, že nám ministerstvo financí vyhláškou umožní rezervu snížit na osm procent. Budeme tak moci pojistit o 25 miliard víc," předvídá Pleva. Letos počítá stím, že exportéři předloží k pojištění projekty za zhruba 50 miliard korun, tedy méně, než činil loňský rekord 61 miliard.

Ztráta v Kazachstánu není v seznamu EGAP ojedinělá, loni přišla pojišťovna celkem o dvě miliardy. Kvůli krachu české firmy PA Export musela najednou vyplatit záruku ve výši miliardy korun za nedokončenou stavbu dvou elektráren v Pákistánu, ztrácela i na Kubě a Ukrajině.

Za státní společností chodí firmy vyrábějící v Česku, které našly v zahraničí kupce pro své výrobky. Na výrobu potřebují úvěr od banky a banka zase chce mít jistotu, že odběratel zaplatí a peníze se jí vrátí. EGAP je schopen ručit až za 97,5 procenta úvěru (ještě loni to bylo v rámci protikrizových opatření a větší podpory exportu 99 procent) pro případ, že v zemi odběratele nastane například politický převrat nebo se zhroutí tamní hospodářství. To komerční exportní pojišťovny jako KUPEG nebo Atradius nedělají.

Tématické zařazení:

» Finance