Janota: Nejde-li osekat výdaje rozpočtu přímo, zvedl bych DPH a tím je eliminoval

Finance

Ikona

13. prosince 2009, 21.29 | PRAHA | Pokud nejde osekat výdaje přímo, zvedl bych sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) a pomalu bych tím eliminoval růst výdajů rozpočtu. Řekl to v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce ministr financí Eduard Janota. "Budu-li nadále ministrem financí, pokusím se o ozdravení financí. Zatím ale ve sněmovně není vůle pro změny," postěžoval si Janota.

Od ledna se zvýší spotřební daň a zvýšená sazba daně z přidané hodnoty, výdaje rozpočtu na příští rok ale oproti původnímu záměru, budou mít za následek, že schodek vzroste z původních 165 miliard korun o dalších nejméně 12 miliard. To je hlavním důvodem Janotových úvah o rezignaci.

Prohlubování deficitů pak znamená, že veřejný dluh roste o 7452 korun za sekundu, na začátku roku to bylo podle výpočtu analytika Aleše Michla z Raiffeisenbank přes 5000 korun za sekundu. I to je důvodem Janotových úvah o rezignaci, o níž se bude v pondělí radit s premiérem Janem Fischerem.

Ekonom Jan Švejnar upozorňuje, že za současné situace je pro Česko velkým štěstím, že teď vládne úřednická vláda. Především daňový systém podle Švejnara není optimální a potřebuje koncepční změnu, ze které mohou profitovat všichni. "Takové změny by politická vláda nikdy neměla šanci prosadit," upozornil Švejnar.

Se zvyšováním daní by souhlasil bývalý předseda vlády Miloš Zeman. "Spíše bych ale danil příjmy progresivně," uvedl.

Naopak daně nemohou v době krize růst podle poslance za TOP 09 Miroslava Kalouska. "To by odradilo zahraniční kapitál a ten velmi potřebujeme," upozornil.

Stav veřejných financí je v Česku podle hodnotících orgánů Evropské unie, ale také podle ratingových agentur, nebezpečný. V extrémním případě by mohl vést ke ztrátě důvěry pověsti Česka v zahraničí. Hrozící snížení ratingu by podle diskutérů Otázek Václava Moravce bylo těžkou ránou pro Českou republiku, která by dále zhoršila jeho obslužnost dluhu. Podle Janoty by další zásahy do rozpočtu, které ještě mohou v legislativním procesu projít, vedly k růstu poměru deficitu rozpočtu a HDP až ve výši šesti procent. Maastrichtské konvergenční kritérium přistoupení země k euru přitom povoluje pouze tříprocentní poměr.

Schodek letošního rozpočtu podle Janoty může dosáhnout až 200 miliard korun. Původně počítal rozpočet s deficitem jen 38 miliard, dopady finanční krize ale zapříčinily výpadek plánovaných objemů příjmové strany.

Obsluha celkového dluhu ČR, který teď podle Janoty dosahuje 39 procent hrubého domácího produktu (HDP) přijde ročně na 80 miliard. "Velmi bych si nepřál, aby poměr celkového dluhu na HDP přesáhl v příštích letech 40 procent," prohlásil Janota. Proto se aktéři debaty domnívají, že by se politici měli dohodnout na vyrovnanosti rozpočtu do pěti let. Případný přebytek by pak mohl dluh začít postupně umořovat.