Financial Times: Zahraniční investoři ignorují válku, teror i chaos

Finance

zdroj: archiv Metropolu

Londýn | Události, které jsou všeobecně považovány za lidskou tragédii, se investorům často jeví jako nepříliš důležité. Například pokračující válka v Sýrii, která má na svědomí už asi 200.000 životů, se tak...

odehrává na pozadí vzestupu akciových trhů. Čím to je, že investoři ignorují válku, teror a chaos? Možná tím, že investoři často vnímají zprávy politického charakteru pouze jako šum v pozadí a jsou pro ně jen o něco málo důležitější než zprávy ze světa sportu.
    Zvlášť v poslední době byla propast mezi trhy a politikou značná. Přestože v minulém týdnu noviny dál zaplavovaly zprávy o válce na Ukrajině a na Blízkém východě či o případném rozpadu Spojeného království, hlavní index britských akcií FTSE 100 vystoupil na nejvyšší hodnotu za posledních 14 let. Podobně v předchozím týdnu poprvé pokořil dvoutisícovou hranici také klíčový americký index S&P 500.
    Političtí komentátoři by nejspíš kroutili nesouhlasně hlavou a byli by přesvědčeni o krátkozrakosti investorů. Ale je tu ještě jedna varianta - že jsou trhy v pořádku. Samozřejmě, že čas od času politický šok nakrátko způsobí pád akcií, nedávné zkušenosti však naznačují, že jejich oživení je často až překvapivě rychlé.
    V prvním týdnu obchodování po útocích na Washington a New York z 11. září 2001 klesl americký Dow Jonesův index o 14 procent. Už několik měsíců po útoku se ale Dow Jones i další akciový index Nasdaq Composite vrátily na úroveň, které dosahovaly před 11. zářím.
    Mezinárodní politika kdysi skutečně, a to i na několik let, měnila postoj investorů. Naposledy to byly v 70. letech ropné šoky, v které roku 1973 vyústila arabsko-izraelská válka a pak v roce 1979 islámská revoluce v Íránu.
    Od té doby se ovšem charakteristika světa začala o něco méně řídit geopolitickými riziky a naopak o něco více geopolitickými příležitostmi. Jak podotýká list Financial Times, přispěly k tomu i politické změny v Číně, které zajistily pád maoismu a nastartovaly vnitřní ekonomickou transformaci, dále pád Berlínské zdi, ale i konec diktatury v Latinské Americe. Politické změny v 80. letech tak v globálním měřítku přispěly spíše k vytváření obchodních příležitostí, než k jejich ničení.
    Samozřejmě existují různé typy událostí, které mohou v některých zemích nepříznivě ovlivnit investiční klima. Je bezesporu užitečné vědět, zda se v té které zemi chystá převrat nebo válka. Velké globální změny v myšlení investorů ale v posledních desetiletích iniciovala ekonomika, nikoli politika. Příkladem může být splasknutí finanční bubliny v roce 2000 nebo finanční krize z roku 2008. Investory tedy mnohem více znepokojuje měnová politika než války.
    V 70. letech se kvůli válce a revoluci ceny energií ocitly na úrovni, která způsobila západním ekonomikám šok a přivedla je do hospodářské recese. Nyní se dva největší producenti energií na světě, Rusko a Blízký východ, ocitají v chaosu, a přesto cena ropy klesá. Existuje však několik důvodů, proč to tak je.
    Prvním důvodem je takzvaná břidlicová revoluce v USA, díky níž jsou energetické trhy méně náchylné vůči událostem na Blízkém východě, neboť v USA se nyní těží mnohem více ropy. Druhým důvodem je skutečnost, že boje v arabském světě zatím neovlivnily produkci ropy v Saúdské Arábii a státech Perského zálivu. Faktorem je ale i to, že Rusko dosud vážněji nepohrozilo západním zemím energetickými sankcemi. Jisté ovšem je, že pokud by válka zasáhla i Perský záliv a pokud by Rusko uzavřelo kohouty s energetickými surovinami, trhy by začaly propadat panice.
    Zpozornět by ale měli všichni investoři, tedy včetně těch, kteří se v Rusku neangažují. Konflikt na Ukrajině by se totiž mohl ještě zhoršit a pak nepředvídatelně ovlivnit celou Evropu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Finance

» Zajímavosti