Nejvíce peněz do sportu jde od samotných sportovců, řekl Kejval

Finance

zdroj: sante.lefigaro.fr

Praha | Zhruba osmdesát procent finančních prostředků proudí do sportu od samotných sportovců, uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Podle studie zpracované poradenskou společností...

KPMG přibližně deset procent jde od komerčních firem nebo výdělečnou činností samotných oddílů a pouze deset procent z veřejných zdrojů. Financování sportu je jednou ze zásadních otázek, kterou bude řešit připravovaný zákon o podpoře sportu.
    Studie KPMG v roce 2011 mimo jiné sledovala ekonomické dopady sportu ve všech jeho formách, tedy nejen organizovaného v oddílech, ale také rekreačního. Osmdesátiprocentní podíl domácností tak zahrnuje mimo jiné také nákupy sportovního vybavení. Pokud jde o financování samotných sportovních klubů, na tom se domácnosti prostřednictvím členských příspěvků podílely ze 42 procent. Sedmnáct procent rozpočtu jednotlivých oddílů pokrývaly obce a kraje, dvě procenta šly ze státního rozpočtu.
    "Obecně musí být sport vícezdrojově financován," řekl Kejval v rozhovoru pro ČTK a Českou televizi. Při diskusi o objemu finančních prostředků z veřejných zdrojů, tedy ze státní pokladny a obecních nebo krajských rozpočtů, jde podle něj především o otázku přístupu ke sportu jako takovému. "Chtěli bychom nejen díky tomuto zákonu změnit vnímání sportu, aby se sport stal součástí zdravého životního stylu," uvedl. Připomněl, že pravidelně sportuje jen 28 procent Čechů, zatímco v sousedním Německu je to zhruba každý druhý.
    Tuzemský sport je především v oblasti trenérů dětí a mládeže postaven na dobrovolnictví. Z hlediska počtu dobrovolníků působících ve sportu je Česko na třetím místě mezi zeměmi Evropské unie za Velkou Británií a Dánskem. Nový zákon by měl otázku dobrovolnictví komplexně řešit. "Jde například o otázku odpovědnosti dobrovolníků. Trestní odpovědnost je neúměrně velká vzhledem k přínosu těch lidí, kteří to dělají zadarmo," vysvětlil Kejval.
    Další oblastí, které by se nový zákon měl věnovat, je otázka druhé kariéry vrcholových sportovců. Kejval poukázal na to, že ve chvíli, kdy odcházejí do sportovního důchodu, chybí někdejším reprezentantům ve srovnání s jejich vrstevníky zhruba deset let praxe. "Jsou to talentovaní jedinci, kteří mají určitě společnosti co dát, a jejich život nekončí v pětatřiceti, když skončí s vrcholovým sportem. Chtěli bychom jim umožnit, aby se co nejrychleji dostali do běžného života a byli plnohodnotní svým vrstevníkům," řekl šéf českého olympismu.
    Při přípravě projektů, kterou má na starosti olympijská šampionka z Turína Kateřina Neumannová, se ČOV nechává inspirovat také v zahraničí. "Skvělé příklady jsou z Finska a Anglie, těch možností je spousta. Sportovců, které bychom takto chtěli uplatnit, nejsou stovky, ale v zásadě desítky ročně, takže ta absorpce na trhu práce určitě existuje," doplnil Kejval.
    Projekty zaměřené na druhou kariéru sportovců by se měly mimo jiné postarat o to, aby zajistily důstojný život i reprezentantům ve sportovních odvětvích, která neumožňují se finančně zabezpečit.
    Někdejším olympijským medailistům, kteří se v pokročilém věku dostávají do těžké ekonomické situace, by mohla pomoci renta vyplácená k důchodu. "Jedná se především o gesto, určité poděkování. V dobách, kdy český stát v zahraničí, především na západě, nebyl příliš pozitivně vnímán, tak čeští sportovci drželi prapor," řekl k této myšlence Kejval. Roční náklady na vyplácení renty odhadl na dvacet až pětadvacet milionů korun.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Sport

» Finance