Náklady ministerstev na externí služby vzrostly až o 90 %

Finance

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Náklady některých ministerstev na externí právníky či poradce vzrostly za poslední dva roky až o 90 procent. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstva si například nechávala...

zpracovávat návrhy zákonů nebo zajištění tendrů, ačkoli měla desítky zaměstnanců, kteří to mohli udělat sami. ČTK to dnes sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.
    Úřad porovnával třeba výdaje za konzultační, poradenské a právní služby, školení zaměstnanců, překlady, odbornou literaturu nebo nákupy nábytku a vybavení. Zaměřil se na náklady ministerstev životního prostředí (MŽP), průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v letech 2011 a 2012. Celkem prověřil výdaje za 182,9 milionu korun.
    "Náklady ministerstev nejvýrazněji rostly u konzultačních, poradenských a právních služeb, a to o desítky procent. U MPO to bylo mezi lety 2010 a 2012 o 67 procent, u MMR 44 procent a u MŽP pak celkem 91 procent," uvedla Málková. Rekordní meziroční nárůst nákladů na tyto služby zaznamenali kontroloři u MPO. V roce 2011 za ně ministerstvo zaplatilo 42 milionů korun, tedy více než dvojnásobek výdajů za rok 2010.
    Kontroloři kritizují ministerstva, že si najímají za statisíce až miliony korun soukromé firmy na úkoly, které by mohla zvládnout sama. "MPO například zaplatilo externí advokátní kanceláři za zpracování věcného návrhu zákona 239.000 korun, přestože danou problematiku měl na ministerstvu v působnosti odbor ekologie, který v té době disponoval 24 zaměstnanci," upozornila mluvčí NKÚ.
    Ministerstvo si také u externí společnosti objednalo za 2,1 milionu korun zajištění výběrového řízení na pozice šesti ředitelů zkušebních ústavů. V té době ale pracovalo na personálním odboru MPO 18 zaměstnanců. MMR si zase nechalo zpracovat třístránkové kontrolní stanovisko za 240.000 korun a za 1,1 milionu korun sepsání materiálů k centralizovanému zadávání veřejných zakázek. "A to přesto, že na dvou odborech zabývajících se touto tematikou v té době pracovalo celkem 48 zaměstnanců," doplnila Málková.
    MPO kritiku NKÚ odmítá. "Pro tuto velmi úzkou oblast, kterou je NKÚ zmíněný věcný záměr zákona o zpětném odběru vybraných výrobků, odbor (ekologie) nedisponuje příslušnými specialisty. Vzhledem ke značné specifičnosti problematiky byla proto věc řešena formou externího zpracovatele," uvedl mluvčí MPO Tomáš Paták.
    V případě výběrového řízení na pozice ředitelů zkušebních ústavů byly podle něj hlavními důvody zadání externí firmě velký rozsah zakázky, vysoká specializace předmětných státních podniků a požadavek nezávislosti při organizaci těchto výběrových řízení.
    Se závěry NKÚ nesouhlasí ani MMR a odmítá například závěr o předraženém kontrolním stanovisku. "Jednalo se o finální posouzení, zda všechny navržené argumenty jsou správně a použitelné, nejsou v rozporu s jinými prezentovanými názory ČR v jiných auditech či projektech a jsou konzistentní. Externí advokátní kancelář musela projít všechny nálezy EK, odpovědi a samotnou dokumentaci projektů. Proběhlo i několik jednání, při kterých se probíral jednotlivě každý nález Evropského účetního dvora," uvedlo MMR.
    MŽP například zadalo za 1,6 milionu korun soukromé společnosti zpracování Plánu odpadového hospodaření ČR. "Přitom právě MŽP je ústředním garantem odpadového hospodářství v Česku a na jeho odboru odpadů v té době pracovalo minimálně 17 lidí," uvedla mluvčí NKÚ. Podle mluvčího MŽP Matyáše Vitíka ovšem pracovníci odboru odpadů řeší řadu úkolů a externí firma zpracovávala jen dílčí podklady plánu. "Vzhledem k rozsahu Plánu odpadového hospodaření a omezeným personálním kapacitám odboru odpadů byla vyhodnocena potřeba vyžádat si zpracování některých podkladů externími odbornými subjekty na danou problematiku," sdělil ČTK Vitík.
    "NKÚ v souvislosti s vysokými náklady na právní služby upozorňuje na nález Ústavního soudu, v němž se mimo jiné praví, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačnímu složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt," podotkla mluvčí NKÚ.
    Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco MPO loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1950 korun, MMR zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6232 korun. MMR však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.
    MMR pořizovalo podle NKÚ výrazně dráž také kancelářský papír. V roce 2011 kupovalo jeden balík papíru v průměru za 106 korun, kdežto MPO za 63 a MŽP za 67 korun. Podle MMR však jde o průměrnou cenu, která zahrnuje i nákup speciálních druhů papíru. O rok později prý resort papír nakupoval už za průměrnou cenu 79,50 koruny.
    Třeba ceny telekomunikačních a radiokomunikačních služeb ale mezi roky 2011 a 2012 u všech kontrolovaných ministerstev klesly.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Finance