Náhrady pro spořitelnu za konec sKaret by měl stanovit auditor

Finance

zdroj: socialnireforma.mpsv.cz

Praha | Kompenzace pro Českou spořitelnu, které by měla dostat při případném ukončení projektu sKaret, by měl stanovit nezávislý auditor. Vzešel by z výběrového řízení. Novinářům to dnes po jednání s vedením...

banky řekla ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Vláda jí ve čtvrtek doporučila, aby připravila zákony ke zrušení kritizovaného projektu a jednala o něm se spořitelnou. Müllerová chce ale kabinetu nejdřív předložit propočty, kolik by stálo pokračování systému a kolik stopnutí.
    "Jsem odpovědná za to, jak ekonomicky bude celý projekt vypadat. Odpovídám za efektivní hospodaření se státními prostředky," zdůvodnila ministryně, proč i přes doporučení vlády chce dál pracovat na návrhu pro případné pokračování systému sKaret. Podle Müllerové by kabinet měl mít nejdřív údaje o tom, na kolik by vyšlo pokračování v projektu a na kolik jeho zrušení. "Vláda tuhle informaci nemá, budu pracovat na tom, abych jí ji poskytla," řekla.
    Na obou variantách - ukončení i pokračování provozu sKaret - bude pracovat komise expertů ministerstva, úřadů práce a spořitelny. Výsledek pak dostane vláda. Pokračovat bude i jednání resortu s bankou. Další termín ještě nepadl, řekla ČTK Müllerová.
    Ministryně se konci sKaret brání. Už dvakrát vládě navrhovala jen úpravu pravidel jejich používání, odvolávala se na smlouvu se spořitelnou. Kontrakt má resort do roku 2024. Při jeho vypovězení se Müllerová obávala sankcí. Podle smlouvy mělo přes banku a karty putovat 98 procent dávek a v budoucnu i penze, ministerstvo práce proti tomu navíc nesmí nic podnikat.
    Müllerová řekla, že na dnešní schůzce s vedením spořitelny se náhrady neprojednávaly. "Otázka bude na stole poté, co bude jasné řešení, jak bude projekt vyřešen," uvedla ministryně. Podle ní výši kompenzace posoudí případně auditor. Řekla také, že ukončení projektu by bylo velmi složité, musela by se měnit řada zákonů. Vliv na výplatu dávek by to ale mít nemělo, shodla se Müllerová s bankou. Opoziční senátoři už návrh novel k ukončení systému připravili. Sněmovna by ho měla projednávat na schůzi, která začíná v úterý.
    Projekt sKaret odstartoval loni pod vedením exministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Spořitelnu podle nedávného vyjádření jejího vedení stál kolem 300 milionů. Premiér už dříve uvedl, že stát uznává, že banka měla výdaje. O kompenzacích je připraven případně jednat. Drábek v neděli řekl, že by náklady měli nést ti, kteří konec projektu odhlasují. Tvrdí, že by sKarty státu každoročně ušetřily čtvrt miliardy, do vypršení smlouvy by to prý byly tři miliardy.
    Zrušení sKaret žádá rada postižených i opozice. Kloní se k němu vládní ODS a LIDEM. TOP 09 je proti. Její místopředseda Miroslav Kalousek dnes Mladé frontě Dnes řekl, že sociální karty nejsou projekt, který by se musel zrušit. Jsou podle něj opravitelné.
    "To, že ODS k tomu přistoupila ryze stranicky a nechce dovolit, aby byl úspěšný (systém sKaret), nemá s jeho efektivitou vůbec nic společného," řekl MfD Kalousek. Podotkl, že vláda zrušení doporučila, ale nenařídila. "Ten, kdo usnesení formuloval, si je vědom toho, že to povede k naprosto zbytečným škodám, a chce odpovědnost ponechat na ministryni. Ona ji však nést nemá," řekl Kalousek.
    Je přesvědčen o tom, že zrušení karet a vyplacení kompenzací bude dražší než jejich oprava. Podle něj je za návrhem na rušení "motiv stranické rivality uvnitř ODS". Občanští demokraté se snaží prý Müllerovou dotlačit k tomu, aby o stopnutí projektu rozhodla ona.
    Podle místopředsedkyně LIDEM Dagmar Navrátilové se ministryně s komisí "probudila pět minut po dvanácté" a přišla s ní "s křížkem po funuse". Neměla by prý dumat, ale konat. "Je třeba jednat rychle a efektivně, ochránit daňové poplatníky od dopadu zfušovaného projektu sKaret," sdělila ČTK Navrátilová.
    Plastikové karty dostalo do konce dubna kolem 275.000 lidí. Automaticky mají i spořitelní účet, přes který k nim dávky putují. S sKartou pak mohou platit či vybírat peníze od státu z bankomatu. Tyto funkce využívá podle opozičního návrhu zákona na zrušení systému zhruba desetina lidí. Podle podkladů ministerstva pro vládu je to ale 29 procent těch, co sociální kartu mají. Většina lidí si nechává příspěvky rovnou přeposílat na své konto.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Finance