Podle Müllerové by minimální mzda mohla možná růst už v pololetí

Finance

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Pokud bude s růstem minimální mzdy souhlasit vláda, podle ministryně Ludmily Müllerové (TOP 09) nic nebrání tomu, aby se nejnižší příjem zvedl už od července. Šéfka resortu práce to dnes řekla novinářům...

po zasedání ministrů s odboráři a zaměstnavateli. Bez jejich shody návrh kabinetu předložit nechce. Tripartita dnes jednání o minimální mzdě odložila na 25. dubna. Odbory žádají zvýšení o 500 korun na 8500. Zaměstnavatelé jsou proti. Ekonomika a firmy na to podle nich nemají kondici.
    "Je možné, a z mého pohledu by to dokonce bylo pozitivní, kdyby minimální mzda byla navýšena," uvedla ministryně. Řekla, že minimální mzdu měly upravovat už minulé vlády, aby se nezvětšoval rozdíl mezi životním minimem a nejnižším výdělkem. "V řadě případů už se dneska nevyplatí lidem vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu," míní Müllerová.
    Minimální mzdu vláda zvyšuje svým nařízením. Müllerová podotkla, že legislativní proces tak není dlouhý. Přidávat by se tedy mohlo už od července. "Pokud by to odsouhlasila vláda, nic tomu nebrání," řekla ministryně.
    Vládě ale nechce předložit návrh, na němž by se neshodla tripartita. Ministři, odboráři a zástupci firem by o minimální mzdě měli jednat znovu 25. dubna. Do té doby by jejich společná komise měla připravit materiál s kroky na podporu ekonomického růstu.
    Zástupci firem po jednání tripartity nejprve řekli, že se až podle podoby opatření rozhodnou, zda zvýšení nejnižšího příjmu podpoří. V tiskové zprávě pak Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že zaměstnavatelé jsou proti a růst minimální mzdy by se měl odvíjet od kondice průmyslu a ekonomiky. Její oživení podnikatelé zatím nepozorují. Na další problémy poukazují prý hlavně menší a střední podniky. "Když zvednete minimální mzdu, musíte řešit kategorie nad ní, které jsou lépe placeny - čili všechny mzdy. To je ten problém," řekl po tripartitě prezident svazu Jaroslav Hanák.
    Podle odborářů by zvýšení minimální mzdy mělo naopak přínos nejen pro ty, kteří ji dostávají, ale i pro hospodářství. "Myslíme si, že to pomůže i státnímu rozpočtu. Omezí se černé vyplácení mezd. Máme informace, že u lidí s minimálními mzdami se vyplácejí. Určitě to neprochází účetnictvím," uvedl šéf odborového svazu KOVO Josef Středula. Odbory nejprve požadovaly zvýšení minimální mzdy o 1000 korun, nebylo by to podle nich ale reálné.
    Hrubá minimální mzda činí 8000 korun. Naposledy se zvýšila v lednu 2007. Vláda se dosud zvýšení bránila. Ministr financí či premiér varovali mimo jiné před nárůstem nezaměstnanosti. Müllerová argumentuje tím, že nejnižší výdělek má procento zaměstnanců. Míní, že by tedy nařízení přidat jim na zaměstnanost nedopadlo. Poukazuje na to, že v letech 2005 až 2007 vzrostla minimální mzda o víc než 800 korun a "dramatické zvyšování nezaměstnanosti" nenastalo. Oponenti ale podotýkají, že to bylo období hospodářského růstu.
    Člověk s minimální mzdou si vydělá 7120 korun čistého. Je to 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19.765 korun. Podíl postupně klesá. Nejvyšší byl podle podkladů pro jednání tripartity v roce 2006, kdy překročil 43 procent průměrné čisté mzdy. Hrubá minimální mzda pak odpovídá asi 31 procentům průměrného hrubého příjmu, který se blíží k 25.700 korun.
    Zaměstnavatelé a odboráři vládu po tripartitě kritizovali za to, že nechce zavést registrační pokladny. Podle kabinetu by to zatížilo podnikatele, kvůli pořízení by měli další výdaje. Podle Hanáka je vládě "lhostejná výše výběru daní". Šéf svazu průmyslu věří, že příští kabinet pokladny zavede.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Finance