EU se shodla na rozpočtu 2014-2020; pro ČR přes 517 miliard

Finance

zdroj: archiv Metropolu

BRUSEL | Země Evropské unie se dnes po celonočním jednání dohodly na rozpočtu unie na léta 2014 až 2020. Česká republika, která před jednáním hrozila vetem v případě nedostatečného množství...

peněz, jež by mohla čerpat z evropských fondů, by měla získat zhruba 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun). Představitelé zemí EU dohodu vesměs chválí, ale šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu ji označili za "nepřijatelnou". Evropský parlament přitom může rozpočet zablokovat.
    "Jednání bylo velmi komplikované a nepopírám, že i velmi náročné," řekl český premiér Petr Nečas po více než 24hodinovém rokování. Praha podle něj díky své připravenosti využít veto získala nakonec větší množství peněz, které může z evropských fondů čerpat, než s jakým původní návrh počítal. Oproti současnému rozpočtu pro roky 2007 až 2013, kdy je pro Česko vyčleněno až 26,7 miliardy eur, je to nicméně menší částka. Vetem hrozily také třeba Itálie, Francie či Británie.
    Lídři zemí EU se dohodli pro následující sedmileté období na celkových výdajích v závazcích 960 miliard eur (přes 24 bilionů korun), což je o několik desítek miliard eur méně, než předpokládal původní návrh Evropské komise.
    ČR, která v porovnání s ostatními zeměmi zbohatla, takže pokles příjmů z EU očekávala, by ale i tak měla být mezi prvními pěti státy v rámci sedmadvacítky v přepočtu kohezních peněz, tedy peněz z fondů na podporu chudších regionů, na hlavu.
    Podle Nečase jsou úspory výhodné i pro Česko, které v novém období ušetří na příspěvcích do společné poklady asi 1,2 miliardy eur (téměř 23 miliard korun). To je zhruba částka, kterou by Praha měla do Bruselu každoročně odvádět.
    Představitelé unijních zemí uvítali, že se jim podařilo dohodnout na sníženém rozpočtu, původní návrhy počítaly s výdaji o několik desítek miliard eur vyššími. I euroskeptický britský premiér David Cameron ujistil britské daňové poplatníky, že výsledek je pro ně dobrý. Podle německé kancléřky Angely Merkelové dohoda umožní hospodářský růst i vyšší zaměstnanost. Francouzský prezident François Hollande ji označil za "dobrý kompromis".
    Předseda Evropské komise José Manuel Barroso podobně jako unijní prezident Herman Van Rompuy, který summitu předsedal, očekávali "ambicióznější rozpočet", výsledek ale oceňují. Podle Van Rompuye není rozpočet nejspíš pro žádný stát dokonalý, ale pro každou zemi obsahuje mnoho dobrého. Unijní prezident zároveň vyzval Evropský parlament, aby k dohodě o rozpočtu zaujal odpovědný přístup a nezablokoval ji.
    Odmítavé prohlášení vydali k dosažené rozpočtové dohodě šéf Evropské lidové strany (PPE) Joseph Daul, předseda socialistů (S&D) Hannes Swoboda, Guy Verhofstadt za liberály (Alde) a Daniel Cohn-Bendit za frakci Zelených. Z evropského zákonodárného sboru již v minulých dnech a týdnech zaznívaly poměrně kritické hlasy kvůli nespokojenosti se škrty v návrhu EK. Otázkou teď ale je, jak se k dohodě států europoslanci postaví. Nečas ale neočekává, že by se po těžkých bojích dosažená dohoda mohla zásadním způsobem kvůli EP změnit.
    Summit začal ve čtvrtek s více než šestihodinovým zpožděním oproti původním plánům a skončil až dnes v podvečer, hlavní jednání doprovázely početné bilaterální schůzky státníků a diplomatů. O dohodu se premiéři či prezidenti poprvé pokusili už v listopadu, summit tehdy skončil bez výsledku.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Finance