Náměstek Hlaváček: Jsem pro získávání peněz pro zemědělce ve stylu starých států EU

Finance

zdroj: mediafax.cz

PRAHA | Místo jednotné platby na plochu by mohlo Česko získávat peníze pomocí tzv. platebního nároku, řekl ve čtvrtek Martin Hlaváček, náměstek ministra zemědělství pro zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie. Platební nárok totiž umožňuje diferenciaci plateb.

"Staré členské státy Evropské unie uplatňují platební nárok. My nyní máme možnost se rozhodnout, zda na platební nárok přejdeme již na začátku programovacího období, nebo na konci. Prodloužení jednotné platby může být nevýhodné," řekl Hlaváček s tím, že platební nárok bude umožňovat diferenciaci plateb podle současných návrhů do roku 2019. Podle Hlaváčka by to mohlo být ještě déle. Nyní nelze dávat více peněz z evropských prostředků na jednotlivé, ať už živočišné či rostlinné druhy, vyšší podpora je možná pouze pro citlivé komodity.

"Pakliže budete porovnávat míru dotace u vysoce rentabilního pěstování řepky s mírou dotace u mnohem méně rentabilního chovu skotu třeba na mléko, tak je zřejmé, že míti zcela shodnou dotaci u obou oborů je mnohem méně opodstatněné," vysvětluje důvody možného nového přerozdělování dotací náměstek.

"Čím dále se z nás stává země, které uniká přidaná hodnota," dodal s odkazem na produkci mléka, kterého česká zvířena vyprodukuje o sedminu více, než Češi spotřebují. Část z něho je ale vyvezená, v okolních státech se z něj udělají sýry, které se pak znovu transportují do České republiky. "Přivážíme 45 procent měkkých sýrů," podotknul.

V České republice dlouhodobě ubývají hospodářská zvířata, například prasata. Kvůli jejich zmenšujícím se počtům také mizí plodiny, které by se jinak objevily na jejich jídelníčku.

V rámci společné zemědělské politiky pro léta 2014 až 2020 počítá Evropská unie s tím, že by zemědělci měli nechat na svých polích sedm procent půdy ladem. Česká republika spolu s dalšími státy lobbuje, aby se v rámci tohoto tzv. "greeningu" (ozeleňování) mohly pěstovat plodiny vázající dusík, například vojtěška. Ta je součástí potravy jak březích prasnic, tak koní nebo králíků. Naopak hospodářská hnojiva znovu pomohou půdě.

Pokud by tato možnost vyšla, mohla by být pro české farmáře živočišná výroba, která má vysokou přidanou hodnotu, atraktivnější a rentabilnější. "Samo o sobě to není samospasitelné, ale je to pozitivní signál," uzavřel Hlaváček s tím, že hlavní motivace farmářů musí být finanční, tedy jiné přerozdělování dotací.

Tématické zařazení:

» Finance