Peněz je na světě pětkrát více než zlata v centrálních bankách

Finance

Celosvětová dluhová krize, včetně problémů eurozóny v čele s bankrotujícím Řeckem, je mimo jiné způsobena nadbytkem měny, ta už dávno není krytá žádnou komoditou - stříbrem, zlatem ani ropou. Tvrdí to studie americké investiční společnosti Casey Research zveřejněná v pátek.

Kdyby v současné době mělo opět všechno zlato uložené v centrálních bankách pokrýt veškerou celosvětovou měnu, musela by jeho cena vzrůst nejméně pětinásobně, nebo by banky musely vykoupit veškerou světovou zásobu zlata, což je podle studie nereálné.

"Například americký dolar byl vždy něčím kryt. Do roku 1971 zlatem, do roku 2000 ropou, potom už ničím. Dolary se začaly tisknout v nekontrolované míře, bez jakéhokoliv opěrného reálného bodu v ekonomice. Cena zlata následně začala prudce stoupat a průměrný růst dosáhl asi deset procent ročně," stojí ve studii. Současná dluhová krize je tak podle Casey Research v jisté míře způsobena ztrátou důvěry ve měnu, která není podložena, nebo kryta něčím hmatatelným, jen imaginárními a často bezcennými dluhopisy.

Studie připomíná, že zlato ve své historii bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l. až do konce Brettonwoodského měnového systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak mezi jednotlivci, tak státy. Hmotnost zlata se udává buď v gramech, nebo v tradičních jednotkách - trojských uncích (trojská unce = 31,1034807 gramů).

"Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hodnotu, jednoduchost při uchovávání a možnosti transportu, je tento krásný žlutý kov vyhledávanou a bezpečnou investicí. Zlato nerezaví a udržuje si neustále přitažlivou hřejivou žlutavou barvu. Zlato slouží jako základní prostředek pro zachování hodnoty zvláště v dobách různých krizí, což je dnes obzvláště aktuální. Jedná se o konzervativní investici, která nejspíš nepřinese velký zisk, ale může zabránit ztrátě. Zlato je zkrátka jediná pravdivá mezinárodní měna. Po možném zkolabování současného měnového systému se možná vrátíme zpět o 2500 let a začneme zas platit zlatými mincemi," odhaduje přední obchodník s drahými kovy a šperky Candemir Kocak z pražského Euro Gold Centra.

Podle ekonoma a spisovatele Douglase Caseye ze společnosti Casey Research budou v krátkodobém horizontu centrální banky vládám a bankám nadále tisknout "nekryté" peníze, ale v dlouhodobém horizontu bude ztráta důvěry v měnu natolik velká, že dojde k měnové sebedestrukci.

"Jakmile se problémy rozšíří po celém světě, tak se trh s dluhopisy a měna navzájem zničí. Kdyby mělo dojít k ustanovení nějaké nové měny, tak ta musí být téměř jistě nějakým způsobem navázána na zlato a další komodity. Centrální banky umí potisknout papír, ale neumí vytisknout zlato," zdůrazňuje Casey.

Národní banky, které vlastní asi 19 procent celosvětového množství zlata (asi 160 tisíc tun) od šedesátých let minulého století nezvyšují jeho zásoby, ale prudce roste množství papírových bankovek, které vydaly. Tento trend je podle analytiků neudržitelný.

Studie stručně připomíná také historii a důvod postupné devalvace v současnosti už "nekrytého" amerického dolaru, který převzal své jméno od svého kolegy stříbrného jáchymovského tolaru (ražen v letech 1519 až 1528).

"V roce 1792 byl americký dolar definován v pevném poměru ke zlatu a stříbru. Jeden dolar (USD) byl ražen ze stříbrných mincí o hmotnosti 24 gramů. Razily se však i zlaté mince v hodnotách 10 a 20 USD o hmotnosti 16 a 32 gramů čistého zlata. V roce 1900 byl zrušen stříbrný standard a americký dolar byl nadále vázán pouze na zlato," zabrousila do nejstarší historie dolaru studie společnosti Casey Research.

V roce 1971 pak prezident Richard Nixon zlato zcela odpoutal od dolaru a jeho cena skokově vzrostla. Unce zlata se nedala koupit levněji, než za 200 USD. Hodnota jednoho dolaru tehdy klesla na 0,1555 gramu zlata.

Do roku 2000 se veškerá světová produkce ropy kótovala na světových burzách v dolarech. "Dalo by se říci, že dolary byly kryté alespoň ropou, kdo ji chtěl získat, musel nejdříve nakoupit dolary a až pak ´černé zlato´. Krytí americké měny touto komoditou vedlo k tomu, že její znehodnocení mezi roky 1980 až 2000 bylo prakticky nulové," podotýká studie.

Po roce 2000 však americký dolar začal ztrácet exkluzivitu a ropa se začala prodávat i v jiných měnách, jako je euro, jen, juan, riál a podobně.

´"Prakticky každá země, která se snažila odpoutat svou produkci ropy od dolaru, byla vojensky napadena a přivedena k ´rozumu´. Stačí si připomenout Afghánistán, Irák nebo Libyi. Další na řadě je pravděpodobně Írán, ten rovněž otevřel burzu s ropou, kde se neobchoduje v dolarech," naznačuje ve své studii ekonom Casey.

Tématické zařazení:

» Finance