NKÚ: Ministerstvo kultury pečuje o národní poklad nedůsledně a toleruje plýtvání

Finance

PRAHA | Nedůsledné správcovství, nadhodnocené zakázky a bezdůvodně zaměstnaní manažeři, takové výtky měl k programu péče o národní kulturní poklad Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). O kontrolním závěru, který jde na vrub ministerstva kultury, Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí NKÚ Jaroslav Broža.

"Ministerstvo nevykonávalo důsledně činnost správce programu. Zejména u rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea neprovedlo řádnou kontrolu přípravy této akce a nepožadovalo, aby investor akceptoval závěry uvedené ve studii proveditelnosti zpracované externími experty," zmínil dokument, pod kterým je podepsaný člen NKÚ Pavel Hrnčíř.

Na vysoké náklady a rizika spojená s rekonstrukcí suterénů v Národním divadle, včetně ohrožení statiky objektu, upozornila studie už v roce 2008. Ministerstvo akci vystavilo stopku až o tři roky později, kdy už byla zpracovaná a zaplacená projektová dokumentace. Věcné změny si tak vynutily dodatečné náklady na její přepracování, uvedl NKÚ.

Celý program péče o národní kulturní poklad je podle kontrolorů značně zpožděný. Schválený byl v roce 2006 a skončit měl v roce 2014, vláda už ale posvětila jeho prodloužení o tři roky. "Zásadní věcnou změnou bylo vyřazení stavby nové knihovny v Praze na Letné. Důsledkem byla změna koncepce řešení Národní knihovny ČR, a to areálu Klementina i depozitáře v Hostivaři, který bylo nutné rozšířit," zrekapituloval NKÚ.

Celkově bylo na péči o národní kulturní poklad vyčleněno 10 miliard a 323 milionů korun. Úředníci číslo stanovili zejména s ohledem na odhad investorů u jednotlivých akcí. "Kontrolou některých projektů (I. etapa revitalizace Klementina, depozitář Hostivař) bylo zjištěno, že tyto odhady byly značně nadhodnocené, neboť cenové nabídky uchazečů byly výrazně nižší," upozornili kontroloři.

I když z programu vypadla stavba knihovny na Letné za bezmála dvě miliardy korun a rekonstrukce Národního muzea by měla zlevnit o půl miliardy, ministerstvo kultury celkovou sumu na péči o národní poklad nijak neupravilo.

"Zpoždění realizace akcí a nadhodnocené požadavky investorů způsobily, že ministerstvo každoročně nárokovalo na program vyšší objem finančních prostředků, než bylo ve skutečnosti potřeba," všiml si NKÚ. Do konce roku 2010 byly vyčerpány prostředky ve výši 1,025 miliardy korun, tedy necelá desetina celkové částky. Ministerstvo zbytné peníze převádělo do rezervního fondu.

NKÚ upozornil také na duplicitu placených manažerů u Národní knihovny a Národního muzea. Jakkoli mají obě instituce vlastní investiční oddělení, ministerstvo jim umožnilo zaplatit si na totéž externisty.

Národní knihovna se vrátila k vlastním lidem poté, co externistům nejdřív vyplatila tři miliony. Národní muzeum uzavřelo smlouvu s projektovým manažerem s cenou ve výši 47 milionů korun. Předmětem jeho činnosti jsou i výkony spojené s organizačním zajištěním veřejných zakázek, konzultace se zhotovitelem díla a jeho kontrolou. Právě tyto činnosti mají podle NKÚ přitom značný vliv na výši nákladů stavby.

Národní muzeum podle kontrolorů využívá služeb manažera bez vyhodnocení jeho ekonomického přínosu. Například při zpracování dokumentace pro stavební povolení objektu bývalého Federálního shromáždění proplatilo přes celkem 2,7 milionu korun. Polovina sumy přitom skončila na účtu projektového manažera, který dokumentaci manažersky zajišťoval.

NKÚ prováděl kontrolu od února do října loňského roku. Kontrolovaným obdobím byly roky 2007 až 2010, v případě věcných souvislostí také měsíce předchozí nebo následující.

Tématické zařazení:

» Finance

» Politika