Analytici: Půjčkou pro MMF dáváme najevo, že Evropu chceme podporovat

Finance

PRAHA | Půjčkou pro Mezinárodní měnový fond (MMF) dáváme Evropě najevo, že ji chceme podporovat, domnívají se oslovení analytici. Na částce ve výši 38 miliard korun pro stabilizaci eurozóny se ve středu dohodli ministři vládního kabinetu Petra Nečase (ODS).

„Zatím se jedná o předběžný návrh vlády, respektive vláda dala najevo, že by s poskytnutím půjčky neměla problém. Ale nebylo řečeno, že půjčka proběhne,“ sdělil Milan Lávička, analytik J&T Banky.

Podle něj zde ale jsou pochybnosti, zda Mezinárodní měnový fond a Evropská unie řeší současnou krizi správným způsobem a zda je další podpora – především Řecka – správným krokem. „Nicméně tímto krokem dáváme najevo, že chceme dál patřit do Evropy a nechceme se vyčleňovat. Chceme Evropu podporovat, ale na za každou cenu,“ dodal.

„Z hlediska managementu eurokrize příspěvky Mezinárodnímu měnovému fondu z různých zemí Evropské unie či eurozóny nebudou zásadní. Není to totiž nástroj, který by znamenal zásadní zvrat v řešení krize,“ domnívá se Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Za předpokladu, že se k navýšení nepřipojí také Spojené státy a Velká Británie, je podle něj dost nepravděpodobné, že by mělo význam, aby si eurozóna touto cestou navyšovala záchranné fondy. Nemůže totiž využít celý příspěvek, co tam pro své vlastní potřeby MMF dá. Na to může použít jen určitou částku.

„Z tohoto pohledu mi to přijde jako mrhání devizovými rezervami. Nepovažuji to tedy za zásadní projekt, který by to měl všechno napravit ať už z hlediska akutního krizového managementu, kdy je třeba přijmou řadu opatření, která zastaví paniku. Také to není dlouhodobé opatření. Tam by bylo třeba udělat zásadnější změny ve fungování měnové unie a také, aby ten projekt dlouhodobě dával smysl,“ doplnil Bureš.

Účast České republiky na půjčce pro MMF Bureš nevnímá jako klíčový projekt. „Tím, že jsme ekonomicky napojení na eurozónu, bychom se měli nějakým způsobem finančně podílet na záchranných pracích. Na druhou stranu navyšování peněz skrze příspěvky MMF mi přijde, že nepřinese žádný zásadní efekt. Nám nepřinese ani žádný zásadní pozitivní efekt na straně řešení eurokrize, ani negativní efekt z hlediska dopadu do našich devizových rezerv.“

Částka 38 miliard korun podle něj není zásadní částkou z devizových rezerv, i když to může snížit dostupnost českých rezerv a jejich použitelnost v krizovém scénáři. „Z hlediska objemu to Evropě nepomůže a nám neuškodí,“ dodal.

„Nic jiného, než se nějakou formou k této akci připojit, nám nezbývalo. Tato půjčka nám celkově neuškodí a je velmi dobře, že se podařilo snížit částku oproti požadovaným 3,5 miliardám eur,“ je přesvědčený Petr Dufek, analytik ČSOB. „Navyšování fondu pro MMF příliš evropské dluhové krizi nepomůže. K jejímu vyřešení může pomoci pouze strukturální změna v jednotlivých předlužených zemích.“

Kdybychom byli zdrženliví, celkově by podle Dufka pověst České republiky utrpěla.

Na půjčce MMF se v prosinci minulého roku dohodli lídři Evropské unie v Bruselu, 150 miliard eur mají poskytnout státy eurozóny, dalších až 50 miliardami mohou přispět další členské země unie. Na Česko podle původních propočtů vyšla suma 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.

Půjčku už odmítl prezident Václav Klaus, jasně ji podporuje naopak TOP 09. Podmínky pomoci zatím nejsou hotové. Státní rozpočet by v případě, že se Česko MMF půjčit odhodlá, přišel o peníze kvůli horšímu úročení. Mohlo by jít až o miliardu korun ročně.

Tématické zařazení:

» Finance