Analytici hodnotí deficit státního rozpočtu rozdílně, shodují se v potřebě šetřit

Finance

PRAHA | Na nutnosti dalších úsporných opatření se shodli analytici, kteří hodnotili poslední informace o loňském deficitu státního rozpočtu. Ty v úterý zveřejnilo ministerstvo financí, podle nich schodek v hotovostní metodice dosáhl 142,8 miliardy korun, tedy 3,7 procenta HDP.

"Ocenil bych především to, abychom dostávali standardní analýzy plnění státního rozpočtu," řekl agentuře Mediafax hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. "To, že Česká republika má státní dluh 3,7 procenta HDP, nelze považovat za úspěch. Jestliže teď, v období jistého ekonomického růstu, projevujeme uspokojení nad tímto číslem, musím se ptát, co budeme dělat, až se růst, byť mírný, zastaví," ptá se ekonom.

Zároveň uvedl, že se ministerstvo financí namísto řešení vážné rozpočtové situace věnuje jen hrám s čísly, které nemohou zastřít skutečnost, že ČR hospodaří se státním dluhem mimo maastrichtská kritéria.

"Když uvážíme, že se pohybujeme v nepříznivé všeobecné ekonomické situaci, lze říct, že ministerstvo financí snížením dluhu na 3,7 procenta oproti očekávaným 4,2 dosáhlo úspěchu," myslí si naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už v pondělí upozornil, že poslední prognóza jeho ministerstva z října loňského roku, podle níž česká ekonomika v letošním roce posílí o jedno procento, je příliš optimistická. Aktuálně se přiklání k variantě poklesu HDP do dvou procent. To by znamenalo propad rozpočtových příjmů o 30 až 50 miliard korun. Pokud by se tato predikce naplnila, nevidí Marek mnoho způsobů, jak by ministerstvo financí mohlo získat prostředky, kterými by další výpadky ve státním rozpočtu pokrylo.

"Přesto existuje jistá škála nástrojů, kterými by ministerstvo financí mohlo takovou situaci vyřešit," připustil Marek. "V průběhu roku lze pracovat se sazbami nepřímých daní, jinak předpokládám, že by se případné škrty zaměřily na státní správu a některé investiční programy."

"Předpokládám, že by se začalo šetřit ve státní správě," souhlasil s Markem Pikora. "Úředníci by si pravděpodobně museli z domova nosit vlastní tužky," doplnil analytik v nadsázce.

"Ekonomickou situaci nelze hodnotit podle jednoho ukazatele, navíc vytrženého z kontextu," řekla agentuře Mediafax ekonomka VŠE Ilona Švihlíková. "Rozpočet na loňský rok od počátku vycházel z nadhodnocených představ. Deficit ve výši 3,7 procenta HDP není žádný úspěch. Jestliže se naplní pesimistické prognózy vývoje ekonomiky, můžeme čekat další oklešťování výdajové stránky rozpočtu. Zvýší se nepřímé daně a sníží důchody, dojde k dalšímu oslabení beztak křehké české ekonomiky," dodala ekonomka.

Další ekonomka z VŠE Michaela Ševčíková se v zásadě shoduje s Davidem Markem z Patria Finance.

"Deficit ve výši 3,7 procenta HDP je především v porovnání se zeměmi eurozóny slušný úspěch," řekla Ševčíková agentuře Mediafax. "Lze říct, že v rámci Evropy je Česká republika jednookým králem mezi slepými. V případě dalšího propadu ekonomiky se navíc kromě omezení výdajových položek rozpočtu můžeme zajímat také o to, jak zamezit korupci. Ta ze státní pokladny odčerpává částky, které by případný problém s udržením schváleného schodku státního rozpočtu mohly vyřešit."

Tématické zařazení:

» Finance

» Politika