Evropě hrozí vyschnutí úvěrů

Finance

PRAHA | Evropská unie svými opatřeními může zadělat na to, co Česko zažilo na konci devadesátých let po otřesech bankovního sektoru: velké unijní banky přestanou půjčovat lidem i firmám. Uvádí to pondělní vydání deníku E15. Kvůli splnění regulačních požadavků po odpisu řeckého dluhu budou evropské banky potřebovat dolít kapitál v odhadovaném objemu 106 miliard eur.

Sehnat jej ale pro ně bude složité – na trhu není moc investorů, kteří by šli do takového rizika, navíc dosavadní akcionáři nebudou chtít ředit vlastnické podíly. Východiskem z této pasti může být snaha bank místo navýšení kapitálu zmenšit bilance, tedy zbavit se rizikového byznysu a zmenšit objemy poskytovaných úvěrů.

Petr Dufek z ČSOB říká, že tlak na zvýšení limitu jádrové kapitálové přiměřenosti bank na devět procent proto může být problematický. „Může u řady západních bank vyvolat nevůli poskytovat úvěry, protože každý nový úvěr jim bude kapitálovou přiměřenost fakticky zhoršovat. To by se nakonec mohlo Evropě vymstít v podobě dlouhodobě oslabené ekonomiky,“ varuje analytik.

Stejný názor má i hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík: „Prohloubí to recesi.“ Zvýšit úroveň jádrového kapitálu na požadovaných devět procent bude muset po odepsání poloviny hodnoty řeckých dluhopisů celkem 70 evropských bank. Čas na dodržení kapitálové přiměřenosti budou mít do června příštího roku. Českých bank se povinnost navyšovat kapitál nedotkne, neboť jej mají dost. Dodatečné finanční zdroje ale budou shánět jejich matky – například Erste chybí tři čtvrtě miliardy eur, Société Générale zhruba tři miliardy eur, UniCredit více než sedm miliard eur.

Miroslav Frayer z Komerční banky zase soudí, že rekapitalizace může pomoci zvýšení důvěryhodnosti bank. „Musíme věřit tomu, že odhadovaný objem nutného navýšení odpovídá opravdu stresovému scénáři a že bude dostatečný pro podporu bankovního systému,“ dodává.

Tématické zařazení:

» Finance