Ministr Kalousek: Je jisté, že kvůli krizi musíme předložit novelu rozpočtu na rok 2012

Finance

PRAHA | Nečasova vláda bude muset kvůli ekonomické krizi na počátku příštího roku předložit sněmovně návrh novely rozpočtu na rok 2012. Šéf rezortu financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to řekl v úterý v rámci svého příspěvku na konferenci týkající se dluhové krize eurozóny, která se koná ve Strakově akademii.

"Pokládám to za téměř jisté, že vláda bude muset v únoru či březnu příštího roku jít do Poslanecké sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu. Teď země nějaký rozpočet musí mít schválený," řekl Kalousek. "Kromě novely zákona o rozpočtu vláda přijde i s řadou exekutivních i legislativních rozpočtových opatření, jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu," upřesnil dále ministr financí.

Podle něj totiž nikdo v současnosti nedokáže předpovědět, jakým směrem se budou ubírat jednotlivé ekonomické ukazatele. "My v současnosti připravujeme říjnovou prognózu ekonomických ukazatelů a výsledky zveřejníme v pondělí. Jediné, co nyní mohu říci je, že situace ve všech makroekonomických ukazatelích se horší," varoval šéf rezortu financí. Na tom, že to nebude poslední špatná zpráva, se shodl i s premiérem Petrem Nečasem (ODS). "Čekají nás nesnadné časy. Dnes nikdo z nás není schopný předpovědět model pro výpočet příjmů na rok 2012," dodal Kalousek.

Dopad nedávno vládou přijatých restriktivních reformních opatření se podle Kalouska prokáže až v horizontu tří až čtyř let, a proto je téměř jisté, že vláda bude muset přistoupit ještě k tvrdším krokům. "Krizový vývoj je rychlejší, a to je důvod, proč nemůžeme čekat," doplnil.

Podle svých slov nechce sněmovně vystavovat bianco šek na změnu rozpočtu už nyní, neboť neví, jakým směrem se situace bude vyvíjet. "Půjdeme tam, až bude mnohem větší míra jistoty, jaké budou indikátory," vysvětlil dál ministr financí.

Kalousek se ve svém příspěvku věnoval ekonomické krizi i v kontextu s aktuální debatou nad situací v eurozóně.

Problémem dneška podle jeho názoru je, že státy žijí na dluh, a tato éra trvala přibližně 40 let od první ropné krize. "Do té doby bylo samozřejmostí, že státy musely striktně dodržovat fiskální disciplínu," vysvětlil šéf rezortu financí.

"Dnes eurozóna musí vyřešit to, že bude vypadat jinak, ale nikdo neví jak. V této situaci to zůstat nemůže, je zřejmé, že je to nestabilní," prohlásil k aktuální situaci v Evropě Kalousek.

Problém spatřuje i v bankovním sektoru, kde se jasně ukázalo, že banky nebudou mít důvěru, pokud nebudou razantně rekapitalizovány. "Jinak může dojít k systémovému finančnímu kolapsu, tentokrát nikoliv s epicentrem v USA, ale v Evropě. Český bankovní systém není ale ohrožený. Ten kolaps významně postihne českou exportní politiku," informoval dále Kalousek. Podle něj je pouze otázkou, jak silné to bude.

Případný kolaps by měl nesmírně dramatický dopad, nejenom na českou ekonomiku, ale i sociální prostředí v české společnosti.

Na konferenci věnované dluhové krizi v eurozóně své příspěvky dále prezentovali ekonomové NERVu Vladimír Dlouhý a Pavel Kohout nebo premiér Petr Nečas.

Tématické zařazení:

» Finance

» Politika