Zemřel legendární fotbalista František Veselý

Sport

Ikona

30. října 2009, 12.36 | PRAHA | Ve věku 65 let zemřel v Praze v pátek ráno legendární fotbalový útočník Slavie Praha a československé reprezentace František Veselý. Uvedly to stránky pražského klubu. Do Slavie nezapomenutelného útočníka přivedl trenér Emil Seifert, jenž ho objevil na turnaji žákovských pouličních jedenáctek na Výstavišti v Praze v roce 1955.

Jako dorostenec odešel na dva roky na vojnu do Dukly Praha, kterou tehdy trénoval právě Emil Seifert. Ve žlutočerveném dresu získal František Veselý mistrovský titul a zahrál si i Pohár mistrů evropských zemí (nynější Ligu mistrů). Nastoupil ve čtvrtfinále proti Borussii Dortmund. František Veselý se poté vrátil do Slavie, se kterou bojoval úspěšně o návrat do nejvyšší soutěže. Po vítězném utkání s Plzní ho fanoušci nosili nad hlavami.

Ve Slavii nosil kapitánskou pásku, v jejím dresu vstřelil 250 gólů, z toho 61 ligových. V letech 1965 - 68 odehrál 100 ligových zápasů v řadě bez jediné absence a v tomto směru je rekordmanem českého fotbalu. Kariéru v barvách Slavie uzavřel František Veselý až v neuvěřitelných téměř 37 letech. Nebyl to pro něj však ani zdaleka konec profesionální a amatérské aktivní aktivní kariéry.

Legendární útočník a mistr Evropy z roku 1976 František Veselý odehrál nejvíce zápasů ve slávistickém dresu v celé historii klubu. Nastoupil do 920 utkání, z nichž 404 bylo ligových, ve Slavii působil v letech 1965 - 1980. Z Edenu odešel do zahraničního angažmá v rakouském Rapidu Vídeň, přestože mu bylo už více než 36 let. V Rakousku strávil celkem čtyři sezony. Po roce v Rapidu Vídeň hrál ještě dva roky v třetiligovém týmu Sparkasse Zwettl a kariéru profesionála uzavřel v sezoně 1983-84 v týmu First Vienna, když mu bylo už 40 let. Narodil se 7. prosince 1943 v Praze. Prakticky až do své smrti byl aktivním hráčem, neboť hrál za mužstva v Praze a jejím nejbližším okolí soutěže na regionální úrovni.

Veselý svými výkony zaujal i trenéry národního týmu. Poprvé nastoupil za reprezentaci v roce 1965, reprezentační dres nosil dvanáct let až do roku 1977. V národním týmu odehrál 34 utkání a vstřelil 3 branky. Účastnil se MS 1970 a ME 1976. Mezi jeho nejvydařenější zápasy patřilo utkání o postup na MS 1970 proti Maďarsku na neutrálním hřišti v Marseille, v němž zařídil penaltu a sám vstřelil druhou branku. V roce 1976 získal v Bělehradě titul mistra Evropy. V semifinále proti Nizozemsku v Záhřebu odehrál parádní zápas, nahrál na jednu branku Nehodovi a druhou zaznamenal sám. I po tomto střetnutí v záhřebské šatně řekl, že zatím byl vrcholem jeho kariéry zápas v Marseille. Hrál i ve vítězném finále v Bělehradě proti Německu a po něm posunul na první příčku hodnot své kariéry zisk titulu mistra Evropy.

Jako první fotbalista se dotkl míče na novém stadionu v Edenu, když 7. května 2007 provedl v historické replice slávistického dresu slavnostní výkop utkání proti Oxfordu. Veselý svůj život prožíval s červenobílými barvami v každém okamžiku jejich fotbalových utkání, v hledišti nikdy nechyběl, jezdil i na utkání, která Slavia hrála venku.

Za Slavii hrával v padesátých letech jeho otec na postu útočníka a proslul zejména svou souhrou s Otou Hemelem, pozdějším prezidentem Slavie. Slavii se oddal i jeho syn, rovněž František, jenž působil ve Slavii v první polovině devadesátých let. Byl také útočníkem.

František Veselý měl zcela výjimečné fotbalové charakteristiky. Byl malé postavy a jeho předností byla vynikající individuální technika v mimořádné rychlosti, kterou uplatňoval především na místě klasického pravého křídla v rozestavění 4-2-4 a 4-3-3. Byl velkou hrozbou pro každou obranu, neboť chodil bez zábran do osobních soubojů proti svým strážcům i proti opakovaně faulujícím obráncům. Obvykle po rychlém individuálním průniku přesně odcentroval a nebo z výhodné pozice střílel sám. Často měnil místo a mátl své strážce. Patřil nesporně k nejlepším aktérům finálních přihrávek v českém fotbale. Jeho schopnosti ho předurčovaly k tomu, že byl často faulován a sám tyto situace vyvolával. Zákroky na něj často znamenaly pokutové kopy. Byl jednoznačným zastáncem názoru, že vyprovokovat faul by měl umět každý kvalitní útočník a je to součást taktiky.

Tento mimořádný hráč proslul také jako stoprocentní profesionál. Nikdy nekouřil, nikdy nepil alkohol a byl proslulý tím, že chodil spát v devět hodin večer a toto pravidlo prakticky neporušoval. I významné společenské akce opouštěl před devátou s omluvou, že musí jít spát. Jeho mottem bylo, že nejlépe trénovaný hráč nejméně zraněný. Proto pracoval na všech trénincích na sto procent a sám si přidával. Proto se jen výjimečně zranil při hře, většina jeho zranění vznikla po hrubých faulech. Ze všech zranění se díky své vynikající trénovanosti zotavoval velmi rychle i v relativně vysokém věku.

Tématické zařazení:

» Sport